Za chrám, město a vlast. Výstava o muži, bez něhož by Morava vypadala úplně jinak

Podtitul nové výstavy v Muzeu umění Olomouc zní: Olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna uprostřed barokní Evropy. „Touto výstavou navazujeme na tradici našich velkých projektů postihujících osobnosti a témata spojená s moravským prostředím.

Završíme tak společný čtyřletý výzkum našeho muzea, Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně, který se věnuje a zpracovává nejvýznamnější osobnost moravského baroka – biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna,“ řekl zástupce ředitele Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal na vernisáži výstavy.

Výzkumný projekt završí vydání dvou publikací, z jejichž obsahu výstava vychází. Měly by vyjít do konce letošního září. První publikace se zaměří na umělce ve službách biskupa Karla a na jeho život a jejím editorem je historik umění Ondřej Jakubec. Druhá kniha, kterou edituje profesor Rostislav Švácha, představí čtenářům biskupa stavebníka, sběratele a mecenáše.

Pozvedl Moravu z bídy třicetileté války

Karel z Lichtensteinu-Castelcorna byl zřejmě nejvýznamnějším mecenášem výtvarné kultury a architektury střední Evropy 17. století. Jako stavebník „vtisknul“ novou podobu sídel v Brně, Vyškově, Mírově, Hukvaldech a především Olomouce a Kroměříže. Jako olomoucký biskup se staral o ekonomické a správní dění v diecézi. Moravu po devastujícím účinku třicetileté války zvedal z hospodářského dna. A také hodlal dokončit proces rekatolizace. Historici se domnívají, že obojí se mu za jednatřicet let na biskupském stolci podařilo.

Leonhard Heckenauer podle Martina Antonína Lublinského, Univerzitní teze Františka Maria Cerboniho - olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna jako Orfeus, 1681, mědiryt, papír, Staatliche Kunstsammlungen Dresden Antonín Martin Lublinský

Biskup Karel stojí také za založením tradice sbírání umění olomouckou diecézí. V roce 1673 zakoupil významnou obrazovou sbírku, která je základem proslulé arcibiskupské obrazárny, ze které připomeneme alespoň proslulý Tizianův obraz Apollo a Marsyas. Vybudoval skvělou knihovnu, hudební archiv. S biskupovým jménem je spojená i významná numismatická kolekce.

Agenti upozorňovali na nové trendy v umění i životním stylu

Výstavu tvoří dvě části – jedna je instalovaná v olomoucké Galerii Arcidiecézního muzea, druhá v  prostorách kroměřížského zámku. V Olomouci se výstava zaměřuje na biskupa Karla coby nejvýznamnějšího moravského barokního velmože. Přibližuje jeho mládí, studia v Salzburgu, dobu předtím, než se stal biskupem a samozřejmě jeho počínání během dlouhého episkopátu. Autor a kurátor Miroslav Kindl v pořadu Reflexe popisuje i systém biskupových agentů, kteří z Benátek, Říma nebo Vídně nejen upozorňovali na nové trendy v umění, ale také biskupovi dodávali středomořské lahůdky, módní parfémy nebo ponožky, neboť i reprezentace patřila k životnímu stylu tehdejšího olomouckého biskupa. Připomenuto je ale i jeho zapojení do čarodějnických procesů, které za jeho episkopátu proběhly na Šumpersku.

Martin Antonín Lublinský, Alegorie sochařství, 1678, značeno: P. A. Lublinsky Can. … faciebat 1678, Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž

Tvůrci výstavy v Kroměříži se věnují především Karlovým stavebnickým, mecenášským a sběratelským činnostem. Tato expozice představuje především rezidenční stavby olomouckého biskupství. O stavebních podnicích biskupa Karla v pořadu mluví historik architektury, profesor Rostislav Švácha. Švácha plasticky popisuje osobitý rukopis dvorního biskupova architekta Giovanniho Pietra Tencally z Ticina, který se ve velmi dobrém stavu zachoval v interiéru rotundy v Květné zahradě.

autor: Jiří Kamen
Spustit audio