Z totalitního Československa přes frankistické Španělsko až do rovnostářského Švédska. Za svou životní cestou se ohlíží bohemistka Miloslava Slavíčková

2. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miloslava Slavíčková

Poslechněte si rozhlasové vzpomínky Miloslavy Slavíčkové, literární historičky působící na univerzitě ve švédském Lundu, překladatelky a spolupracovnice Nadace Charty 77. 

Připravila: Eva Ocisková
Technická spolupráce: Jan Brauner
Premiéra: 21. 6. 2021

Ve svých rozhlasových vzpomínkách se Miloslava Slavíčková soustředí na zajímavé události a okolnosti, které nejsou a ani nemohou být v našem obecném povědomí. Z Československa totiž odešla se svou rodinou nejdříve do Španělska, kde její muž, trenér volejbalistů, získal pracovní kontrakt. Zprávy o situaci doma po invazi v roce 1968 je definitivně přiměly k emigraci. Ze Španělska odcestovali do Švédska, které se stalo jejich novým domovem.

Miloslava Slavíčková podává cenné informace o tom, jak se Švédové starali o exulanty, jaké jim poskytovali sociální zázemí, ale také o tom, jak se s manželem sami snažili integrovat do života ve Švédsku. Líčí své první pracovní zkušenosti (začínala jako knihovnice ve švédské knihovně), vztahy mezi kolegy, vypráví o švédské diskrétnosti, o rozvinutém a podporovaném spolkovém a společenském životě, o přístupu Švédů k nejstarší generaci. V knihovně ji zaujala tvorba švédské spisovatelky Amálie Posse-Brázdové, o níž připravila výstavu.

Čtěte také

Odtud už vedla přímá cesta Miloslavy Slavíčkové na další, již celoživotní působiště – Slovanský ústav Univerzity v Lundu. Vyučovala zde češtině, která se postupně rozvrstvila na několik různých kurzů, zaměřených na jazyk, překládání, četbu, kulturní historii, českou literaturu, českou historii včetně té soudobé.

Nabídla svou nezištnou pomoc také Františku Janouchovi, zakladateli Nadace Charty 77, která ze švédských finančních zdrojů podporovala disidenty a vydávání jejich tvorby v zahraničí. Miloslava Slavíčková poutavě vypráví o udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Seifertovi, o Češích, kteří ve Švédsku zanechali svou výraznou stopu, o spisovatelích mj. M. Kunderovi, I. Klímovi, P. Kohoutovi. Vypráví také o studentech češtiny, o překladech českých autorů do švédštiny i o námětech, kterým se v současné tvorbě věnují autoři švédští. Dozvíme se, od koho a čemu se učila ve Španělsku i ve Švédsku nebo třeba které místo její děti popsali jako „město plné opilých pionýrů“.

Miloslava Slavíčková s Bohumilem Hrabalem v Nymburce. Fotografie byla pořízena v době prezentace knihy Schizofrenická historiografie

Přestože je Miloslava Slavíčková už hezkých pár let na penzi, neustále pokračuje ve své práci překladatelské, literárně historické i publicistické. V současné době připravuje další studie o B. Hrabalovi, I. Klímovi a K. Čapkovi.

Miloslava Slavíčková je mj. nositelkou Stříbrné medaile Masarykovy univerzity v Brně. Byla jí udělena v roce 1998 za zásluhy o rozvoj švédské slavistiky a o posílení pozice Československa a poté České republiky v zahraničí.

autor: Eva Ocisková
Spustit audio

Související