Z Německa: Slavné židle na výstavě v Hamburku
Muzeum užitkového umění v Hamburku si na speciální výstavě připomíná padesát let designu židlí. Představuje sto „klasiků" od šedesátých let až po současnost.
Na místě si expozici prohlédla naše spolupracovnice Zita Senková.
Muzeum užitkového umění v Hamburku si na speciální výstavě připomíná padesát let designu židlí. Představuje sto „klasiků" od šedesátých let až po současnost. Nejspíš nejslavnější židlí světa zůstává kavárenská Židle č. 14" z roku 1859. Skládá se ze šesti dílů, je lehká, pevná a je nejúspěšnějším počinem Michaela Thoneta. Tento německý podnikatel, truhlář, vynálezce a návrhář nábytku žil několik let na Moravě, kde v Koryčanech a Bystřici pod Hostýnem založil továrny na nábytek z ohýbaného dřeva. Také 150 let od zrodu židle č.14, která ve své době znamenala revoluci, tento nábytek přitahuje designéry. Podobně jako svého času „Thonetova" židle i jejich nové modely vypovídají o uměleckých, technických i společenských proměnách dané doby.
Židle, křesla, lehátka, podnožky. Výstava v Hamburku nabízí nejrůznější pojetí tohoto druhu nábytku. Je zrcadlem idejí a jejich realizace v průběhu desetiletí. Židle jako svědek doby, výraz utopie nebo instrument politického protestu, reakce na ekologické proměny, rezervovaná obchodní idea, experiment s nejmodernějšími technologiemi či umělecké dílo, ve kterém je židle osvobozena od své původní funkce a slouží spíše jako inspirace. Židle jsou považovány za vizitku každého designéra, pro kterého jsou tvůrčí výzvou. Vizuálně jsou atraktivnější než stoly, skříně, pohovky či kuchyňský nábytek a jejich ztvárnění čím dál více boří hranici mezi uměním a designem.
Málokterý kus nábytku umožňuje tak jako židle konfrontaci - na jedné straně je to účelová forma, na straně druhé dává prostor pro fantazii a osobitost. Ve stádiu vzniku je pokaždé nová idea, kterou ovlivňuje několik faktorů, zejména funkčnost, trh, cílová skupina uživatelů, filozofie firmy, materiály, výroba, technologie a v neposlední řadě osobnost designéra, ať je jím sochař, režisér či architekt.
Pro mnohé designéry je židle mistrovským dílem, kterému dokonce propůjčí své jméno, jako například legendární Panton-Chair z pestrého plastu, židle pojmenovaná po svém tvůrci - Dánovi Verneru Pantonovi. Jeho návrhy nechybí ani na hamburské výstavě, kde jsou mezi stovkou atraktivních exponátů k vidění také modely dalších prominentních designérů, jakými jsou například Frank Gehry, Tom Dixon, Günther Beltzig či Alessandro Mendini. Nechybí ani Holanďan Tord Boontje, král ornamentů. Jeho lavička s názvem „Malá zahrada" je umělecké dílo z bílé oceli plné jemně vypracovaných lístků, květin či větviček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.