Z Německa: Literatura za časů nacismu

Nejdříve je pálili, pak začali ve velkém tisknout. Také literatura za Třetí říše striktně podléhala nacistické propagandě a ideologii.

Pod titulem „čtení za Hitlera" zkoumal Christian Adam 350 titulů, trend, autory i čtenáře za Třetí říše. Asi málokoho překvapí, že nejvíce výtisků - 12,5 milionů dosáhl Hitlerův "Mein Kampf", který šel na odbyt i po válce. Nutno podotknout, že před 70 lety nejméně sto tisíc prodaných výtisků řadilo dílo do kategorie bestseller.

Jaké knihy měli Němci na svých policích v obývacím pokoji či na nočních stolcích? Beletrii, příručky, válečné reportáže, ale i literaturu naučnou či romány pro ženy. Kromě již zmíněné nejprodávanější knihy Hitlera se oblibě těšil možná trochu překvapivě například Saint-Exupéryho, drama Margaret Mitchellové „Odváto větrem", sbírka anekdot Heinricha Spoerla či příručka Johanny Haarerové „Německá matka a její první dítě", které se prodalo přes milion výtisků.

Kulturní politika za Hitlera byla podle historiků jedním velkým chaosem. O tom, kdo a co směl publikovat, rozhodovalo hned několik instancí, od vedení NSDAP přes Goebbelsovo ministerstvo propagandy, úřad říšského ideologa Rosenberga až po říšskou komoru pro literaturu. Existovalo nejméně dvacet míst cenzury, černé listiny a různá doporučení. Zábavnou ba lehkou literaturu považoval Rosenberg za jed pro správné smýšlení, naopak germanista Goebbels v ní viděl jakýsi sociální ventil, zejména s přibližující se porážkou Německa. „Večer trochu Hamsuna a Wilhelma Busche", doporučoval ve svém deníku Goebbels.

K nejpopulárnějším patřily knihy o vynálezech a vědě, například „Anilin" o vítězství chemie od Karla Aloyse Schenzingera. Je rovněž autorem jedné z nejčtenějších knih za Třetí říše „Hitlerjunge - Hitlerův chlapec Quex", která se v rámci propagandy dočkala i filmového zpracování. Úspěchy slavil i životopisný román o Robertu Kochovi stejně jako biografie slavných prominentů, jako například slavného automobilového závodníka Bernda Rosemeyera, který se zabil při autonehodě.

Jedním z nejkurioznějších úspěchů knižního průmyslu byla příručka „ Člověk a slunce, árijsko-olympijský duch", tipy k nahému vandrování, bahenným lázním a neoděným lyžařům", prodalo se jí 235 tisíc exemplářů. Ilustrací byla scéna z filmu Leni Riefenstahlové „Olympia". Další kuriozitou bylo obrázkové nalepovací album tabákové fabriky Reemtsma, která s cigaretami prodávala i fotografie předních pohlavárů režimu.