Z Německa: Georges Seurat - Postava v prostoru
Od 4. února prezentuje frankfurtský Schirn obrazy a kresby zakladatele pointilismu, neoimpresionisty - George Seurata. 60 olejů, studiií a kreseb ze soukromých i veřejných sbírek z Londýna, Paříže, Zurichu, New Yorku a San Franciska jsou reprezentativním přehledem Seuratova díla, a zároveň zdůrazňují významný aspekt jeho tvorby - figurativní kompozice.
Příjemně tmavomodré stěny ztemnělých výstavních prostorů nás hned po vstupu konfrontují s prvním Seuratovým olejem. Je to pointilistická ,miniatura' Eifelovky. Pouhých 24 cm vysoký obraz, sestávající s malinkých teček v pěti různých barevných odstínech. Jdeme-li k obrazu blíže, rozplynou se tvary do barevných zdánlivě spolu nesouvisejících bodů...
1883 je v odborné literatuře udáván jako rok, v kterém Seurat pointilismus objevil. Pointilismus je způsob tvorby, při kterém není malba jednotná plocha, ale barvy jsou nanášeny na plátno ve formě bodů a kraťoučkých tahů štětcem, tzv. tupováním. Takto provedené obrazy dosáhnou působivosti a plastičnosti vzniklými barevnými kontrasty - barevné puntíky jsou v místech stínování naneseny v tmavších odstínech. Tato nová malířská technika, kterou lze v dnešní době označit jako ,rastr' byla na jedné straně něčím, co tu dosud nebylo, ale na straně druhé potlačením individuálního malířského rukopisu.
V Schirnu je vystaveno množství studií k obrazu ,Koupaliště u Asnieres' a k zřejmě klíčovému obrazu neoimpresionistického hnutí ,Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte'. Středem zájmu návštěvníků je ale bezesporu známý velkorozměrný obraz ,Cirkus' z roku 1890: artistka stojí ve žlutém kostýmku na bílém koni, vedle ní ředitel cirkusu práskající bičem. Pod střechou manéže sedí řady ztrnulých diváků, jakoby se jich to, co se děje dole v manéži, vůbec netýkalo. Obraz je vytečkován v jemných pastelových odstínech.
Malířské dílo George Seurata je jistě - alespoň zlomkovitě - známé. Ale jeho kresby? Ty tvoří dobrou polovinu frankfurtské expozice a jsou poutavé, strhující, překvapivě jiné, než kresby jeho současníků. Je možné, že tento dojem vzniká z důvodu Seauratovy neobvyklé kompozice: figury jsou umístěné vedle sebe v řadě, jakoby stály na jevišti. I když jsou zobrazené ve skupinách, působí izolovaně, nehybně, téměř abstraktně. Obraz je vždy jen určitým výsekem děje a nezřídka stojí jen části postav na jeho okrajích. Dále jistě napomáhá kresbám k nevšednosti druh papíru, který mistr používal. Byl to ruční vysoce kvalitní hrubozrný papír značky Michallet. Byl světležlutý až béžový a měl nepravidelné okraje. V kombinaci se Seuratovou kreslířskou technikou tzv. Crayon Conté - velmi měkká intenzivně černá tuha - dosáhl jedinečných efektů.
Georges Seurat zemřel překvapivě ve věku pouhých 31 let a dílo, které zanechal, není rozsáhlé. Rozsáhlý je ale nesporně počet jeho současníků a nástupců, jejichž tvorbu jeho malířské pojetí ovlivnilo. Za Seuratova života vyvolávaly u kritiků jeho obrazy, malované novým způsobem, většinou jen posměch. Mluvili o ,tečkové manýře' anebo o ,muším trusu'. Nikdo v té době samozřejmě nemohl tušit, že Seuratova technika vychází ze stejného základu jako o 60 let později barevná televize.
do 9.5. 2010 Georges Seurat: Figur im Raum, Schirn Kunsthalle, Frankfurt am Main
Nejposlouchanější
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Johann Nepomuk Nestroy: Talisman. Jiří Langmajer jako Titus ve frašce vídeňského klasika
-
Petr Chudožilov: Lahvová pošta. Záblesky svobody na dně půllitrů
-
Egon Bondy: Cybercomics. Antiutopická sci-fi z nedaleké budoucnosti
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.





