Z knížek po drahých lidech si budeme moct nechat jen několik a nakrátko, než je zase někdo zdědí po nás, říká Daniela Iwashita

1. srpen 2026

Knižní pól

Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá a čtenářské vyznání nabízí literární historička a editorka Daniela Iwashita.

Připravil: Petr Šrámek

Natočeno: 2025

„Dneska si připomenu setkání s několika lidmi, kteří mi určitou knížku předali nebo odkázali,“ říká literární historička a editorka Daniela Iwashita, „a každý z nich mě svým způsobem učil číst.“

Své vzpomínání začíná rodinnou knihovnou a tedy prolnutím dvou čtenářských tradic: z otcovy strany měla blízko k poezii, náboženským písním či modlitbám a z matčiny strany se dostala k detektivkám, humoristickým románům či braku.

V gymnaziálním věku její emancipace od domácí četby souvisela s četbou Verlaina, Baudelaira a Rimbauda, ale třeba i Josefa Hory. Rok 1989 a s ním spojené otevření knižních stavidel zažila už jako studentka pražské filozofické fakulty.

Naráz k nám proudily knihy, informace, teorie, a hlavně vynikající učitelé, kteří do té doby převážně nesměli veřejně působit v oboru, ačkoliv jím žili.

Z pedagogů ji nejvíce ovlivnili literární vědci Miroslav Červenka a Vladimír Binar, ale vzpomíná i na své spolužačky a spolužáky. Po studiích působila jako redaktorka kulturní přílohy Lidových novin Orientace a zažila tam četná literární setkání, například s Ludvíkem Vaculíkem. Novinařinu však dávno opustila a dlouhodobě se jako editorka věnuje dílu Jakuba Demla.

autor: Petr Šrámek