Wismar – 10 let na seznamu UNESCO

7. srpen 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02692907.jpeg
0:00
/
0:00

Egyptské pyramidy, Grand Canyon v Americe nebo indický Taj Mahal – hanzovní město Wismar u Baltického moře má s těmito jedinečnými kulturními i přírodnímu skvosty jedno společné – zápis na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO, společně s dalším hanzovním městem Stralsund.

Wismar společně se Stralsundem byly ve středověku významnými obchodními centry Hanzy. Jejich půdorys se sítí ulic, čtvrtí a strukturou parcel se dodnes zachoval bez zásadních změn. Staré město vypadá v obou případech stejně, jako bohaté a vlivné hanzovní metropole v době svého rozkvětu ve 14. století.

"Kulturní dědictví Wismaru je ojedinělé, protože se neredukuje na jednu památku, jak vidíme v případě Dómu v Kolíně nad Rýnem, nýbrž na celý, autentický půdorys města. Je svědkem toho, jaký význam hrál obchod a jak rozvinutá byla infrastruktura. Zachována byla místa, kde se obchodovalo, kde vyrostly čtvrtě pro řemeslníky, rybáře, námořníky, ale také kde vznikly kostely jako centra víry, to vše se odráží v půdorysu města, který je originální dodnes. Ačkoli zachování půdorysu po mnoha století neznamená, že by každá budova ve městě byla původní", vysvětluje Kai-Michael Stybel z turistické centrály Wismaru.

Zápis na seznam UNESCO pomáhá městu unikátní dědictví svých předků nejenom udržovat. Získalo jak na oblibě návštěvníků, ale také investice do památkové péče. Každý stavební zásah, změna či novostavba podléhají přísným kritériím. To sice někdy může výstavbu prodražit, o to autentičtější a udržitelný je celkový výsledek. Speciální investiční programy podporují například rekonstrukce městského muzea a dalších historických domů.

Své stopy zde zanechali nejenom Švédové, kteří městu vládli dlouhá desetiletí, ale i osobnosti jako dr. Gottlob Frege, geniální matematik, logik a filozof. Slavným synem města je dokonce Upír, hrdina legendárního němého filmu Nosferatu, který právě ve Wismaru v roce 1921 natočil Friedrich Wilhelm Murnau. Děj prvního filmového zpracování příběhu Draculy, které mělo premiéru před 90 lety v Berlíně, zasadil režisér nejenom do wismarských uliček, ale také například do kostel sv. Ducha ze 14. století s malovaným dřevěným stropem či monumentálního gotického chrámu sv. Jiří z 15. století. Skvost z pálených cihel je v posledních letech dějištěm hudebních festivalů a jevištěm například pro Severoněmeckou filharmonii z Rostocku...

Kostel sv. Jiří je už tradičně scénou také pro symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu NDR pod taktovkou Thomase Hengelbrocka. Magnetem bude říjnový koncert hvězdné houslistky Lisy Batiashvili.

autor: zis
Spustit audio