Winternitzova vila. Dílo Adolfa Loose mimořádně zpřístupněno veřejnosti

17. únor 2017

Pohnutý osud provázel majitele Winternitzovy vily, kterou navrhl slavný architekt Adolf Loos. V nejbližších dnech bude mimořádně zpřístupněna veřejnosti.

Dílo slavného funkcionalistického architekta Adolfa Loose bylo postaveno v letech 1931-33 ve spolupráci s architektem Karlem Lhotou. „Vchod je malý. To byl princip Loosových staveb, z malých prostor se vejde do velkých obývacích částí,“ vysvětluje pravnuk Josefa Winternitze a nynější majitel David Cysař.

Hala je zalitá světlem, které proniká z oken s výhledem na zahradu. Adolf Loos tu uplatnil hlavní princip svých projektů, prostorový plán: „U mne neexistuje žádné přízemí, první patro a podobně. U mne jde pouze o související kontinuální prostory. Patra se prolínají a prostory na sebe navazují.“ Takto Loos charakterizoval svoji metodu, kterou uplatnil i ve Winternitzově vile.

„Zajímavá je sada pěti stejných dveří. Každé má úplně jiný účel. První vedou do kuchyně, druhé jsou falešné, vedou do šatny. Třetí vedou do celé zbylé části vily, čtvrté jsou zase falešné, zakrývají policový systém. Páté dveře vedou do pradědečkovy pracovny. Ta je celá z modřínového dřeva a obložená knihami kolem dokola,“ popisuje interiér majitel.

03803443.jpeg

Více se o historii Winternitzovy můžete dozvědět ode dneška do 23. února, kdy bude vila otevřena veřejnosti od 12 do 18 hodin. Součástí akce pod názvem Ve vile je také výstava uměleckých děl více než dvaceti současných autorů.

Stavitelem vily byl právník Josef Winternitz, který si život v půvabném domě dlouho neužil. Spolu s dalšími členy rodiny za 2. světové války zahynul v koncentračním táboře. „Všichni odjeli transportem do Terezína, potom do Osvětimi. Tam je rozdělili na dvě skupiny. Mužskou část poslali rovnou do plynu. Ženskou část poslali ke strojům a ta válku přežila, tedy moje prababička s babičkou.“

Po roce 1948 byla vila znárodněna a na dlouhá desetiletí se proměnila v mateřskou školu. Winternitzovým potomkům byla navrácena až po roce 1989.

autoři: Marina Feltlová , sch
Spustit audio