Werner Fritsch: Shakespearova lebka. Sen noci svatojánské ze zvuků a běsů
Přijměte pozvání do vskutku vybrané společnosti a zároveň do velmi zvláštního dramatického světa, kde vedle sebe existují Shakespearova lebka, Faust a Prospero stejně jako duchové různých Shakespearových postav. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů.
Skvěle obsazená rozhlasová kompozice si pohrává s odkazem velkého alžbětinského dramatika, od jehož úmrtí letos v dubnu uplynulo 410 let.
Autorem hry je německý dramatik Werner Fritsch (nar. 1960), kterého mnozí pravděpodobně znají z dřívějška. Český rozhlas v minulosti uvedl jeho Enigmu Emmy Göring v režii Aleše Vrzáka v hlavní roli s Hanou Maciuchovou. Později nastudoval Petr Mančal Fritschovo drama Nico – Ledová sfinga s Vilmou Cibulkovou a Terezou Hofovou.
Shakespearovu lebku (V pěsti Faustově, německy In Fausts Faust) napsal dramatik přímo pro Český rozhlas. Podtitul charakterizuje celé dílo – Sen noci svatojánské ze zvuků a běsů.
Dámy a pánové! Shromáždili jsme se ke dni úmrtí největšího dramatického básníka Williama Shakespeara. Já, Prospero, teď volám: Nechť mrtví z hrobu povstanou!
Sám autor je v příběhu Faustem. V pěsti svírá rozhlasový přijímač, který se stal Shakespearovou lebkou. Pro Fritsche je Faust zásadní figurou, věnoval mu několik svých literárních textů, filmů i rozhlasových pořadů. Za zvukovou báseň Faust – Song of the Sun získal hlavní ceny na mezinárodních festivalech Prix Marulić a Grand Prix Nova.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Povídky z edice Život kolem nás. Prózy Mandlera, Dvořáka, Holuba, Pekárka, Trefulky a Mináče
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






