W. A. Mozart: Figarova svatba

29. leden 2016

V návaznosti na 260. výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta vysíláme jednu z jeho vrcholných oper - Figarovu svatbu. První opera, na které spolupracoval s libretistou Lorenza da Pontem, měla premiéru 1. května 1786 ve Vídni, ale památného úspěšného provedení se pak dočkala v Praze.

Pro vládnoucí šlechtu bylo těžko přijatelné, že si hrabě musí v závěru kleknout na kolena, a nejen to. Hra je také o tom, jak šlechta postupně ztrácí svůj vliv a zděděná práva. Tři hry, ve kterých vystupuje Beaumarchaisova nejznámější postava Figaro, nesou názvy "Le Barbier de Séville" (Lazebník sevillský), "Le Mariage de Figaro" (Figarova svatba), a "La Mere coupable" (Provinilá matka). Patří mezi nejdůležitější francouzské hry epochy, kterou dovedně vystihují. Divadelní hra Figarova svatba vznikla v roce 1775, ale poté, co ji během soukromého čtení slyšel Ludvík XVI. a pochopil satiru týkající se aristokracie, byla hra zakázána. Přesto se stala známou díky soukromým čtením. A v roce 1784 byla hra králem konečně povolena a rychle se stala velmi populární, dokonce i mezi aristokracií. Mozartova opera měla premiéru jen o dva roky později.

Logo

Setkání Mozarta a libretisty Lorenza da Ponte patří ke šťastným okamžikům dějin opery. Skladatel konečně našel libretistu, který dovedl přesně vyjít vstříc požadavkům na prokomponované ansámbly, vtipnou situační komiku, ale i koncentrovanost a stručnost. V následujících čtyřech letech ještě společně vytvořili Dona Giovanniho a Cosi fan tutte. Mozart začal na Figarově svatbě pracovat koncem roku 1785, premiéru měla ve vídeňském divadle Burgtheater první květnový den roku 1786. Hrána byla jen devětkrát. Druhým městem, které Figarovu svatbu slyšelo, byla Praha, a to na sklonku roku 1786.

O tom, jak nesrovnatelně jinak byla opera přijata, se dočteme i v dopise, který psal Leopold Mozart své dceři: "... byla tam provedena s takovým úspěchem, že orchestr a společnost velikých znalců a milovníků hudby ho [Wolfganga] pozvala a poslala mu báseň, na něho napsanou." Mozart sám o své pražské návštěvě v lednu 1787 psal v dopise příteli: "... zde mluví všichni jen - o Figarovi. Všichni hrají, troubí, zpívají, hvízdají jen - Figara. Nikdo nechodí na jinou operu než na Figara a věčně Figara - jistě velká čest pro mne."

Připravil Tomislav Volek.

Spustit audio