Vzpomínka na kytaristu dialogu, Rudolfa Daška (27. 8. 1933 – 31. 1. 2013)

4. únor 2013

Ve čtvrtek 31. ledna zesnul legendární jazzový kytarista Rudolf Dašek. V Jazzovém podvečeru na něj zavzpomíná hudební publicista Ondřej Konrád.

Dašek začínal ve svých 14 letech jako kytarový samouk, ovšem záhy se stal věrným žákem Jiřího Jirmala, a to nejdříve na tehdejší Lidové škole umění a později na Pražské konzervatoři. Od roku 1957, ve svých čtyřiadvaceti, pak vystupoval s Modern jazz kvintetem Evžena Jegorova a hned od vzniku SHQ, jednoho z nejvýznamnějších malých jazzových souborů u nás, se stal jeho stálým hostem. S touto kapelou také nahrál první desky Československý jazz 1965, Jak hrál SHQ a SHQ a přátelé.

Daškovy hudební aktivity se v 60. letech výrazně rozšířily. Působil v berlínských jazzových klubech Blue Note a Jazzgalerie a umělecky spolupracoval s různými americkými sólisty. Spřátelil se zejména s hráčem na klarinet Tonnym Scottem, který se proslavil svým zájmem o folklórní hudbu různých zemí světa nebo tzv. new age music a mj. spolupracoval se Sarah Vaughan, Billie Holliday, Dukem Ellingtonem nebo Billem Evansem. Se Scottem a Jiřím Stivínem natočil Dašek později, v roce 1978, desku Conversations. V roce 1967 se Dašek také zapsal do dějin jazzu jako zakládající člen skupiny Cellula Laca Décziho.

02821409.jpeg

Jako leader vlastní kapely vydal poprvé nahrávku v roce 1970. Má název Pohádka pro Beritku, kde se výrazněji představil také jako autor jazzových skladeb. Nejvýznamnější umělecké období Rudolfa Daška přišlo ale až o rok později, kdy započal rozvíjet koncepci duetů, která ho vynesla do popředí mezinárodního zájmu. Prvními Daškovými partnery byli kytarista Viktor Klinger a pianista Karel Růžíčka, ovšem teprve spolupráce s Jiřím Stivínem se ukázala jako nosná. Vykrystalizovala ve společný hudební projekt nazvaný System Tandem, jenž sklidil ohlas mezinárodní kritiky. Výsledkem pětileté spolupráce se Stivínem je trojice alb Koncert v Lublani, Our System Tandem a System Tandem.

02821412.jpeg
02821415.jpeg

Druhá polovina 70. let znamenala pro Daška úspěšné období sólových recitálů a opět duetů (tandemů) s různými zahraničními umělci. Nejčastěji hrál s německým kytaristou Toto Blankem. Společně vystoupili na festivalech v Alžírsku, Itálii, na Kypru, v Lucembursku, Maroku, Maďarsku, Německu, Polsku, Řecku, Jugoslávii, Španělsku, Švýcarsku, Tunisu, Turcesku i po celé Skandinávii. Výsledky jejich hudebního přátelství nalezneme na albech Jazz Jamboree 78, Kirchenmusik, Tramontana a Silhouettes.

Ukázka z nahrávky Jazz Jamboree 78:

Přestože se Rudolf Dašek účastnil hudebních projektů v nejrůznějším obsazení, nástrojem jeho vrcholné umělecké emancipace byl dialog mezi dvěma hudebníky. Daškovo pozdější aktivní umělecké období je i nadále definováno duety s nejrůznějšími zahraničními i českými umělci, což nejlépe charakterizuje deska Dialogy z roku 1978. Seznam jeho uměleckých spolupracovníků je úctyhodný, a tak zmiňme alespoň některé: Harry Beckett, Philip Catherine, Toto Blanke, Christian Escoudé, Uwe Kropinski, Jarmo Sermilä, Reto Weber ad. Po roce 1990 jeho aktivita ustupovala ve prospěch mladších a dravějších jazzových umělců a později i kvůli vážné nemoci. Umělecký význam osobnosti Rudolfa Daška je ale neopomenutelný a v sedmdesátých letech byla jeho hudba pýchou Československého jazzu v zahraničí.

Spustit audio