Vznikl první podklad pro novou pražskou čtvrť v Bubnech. Jak bude vypadat?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vizualizace územní studie Bubny-Zátory

Pro nevyužitou oblast Bubny-Zátory, rozdělující dnešní Holešovice a Letnou, vznikla územní studie, kterou může veřejnost do půlky října připomínkovat. Studie v hrubých obrysech naznačuje, jak by mohla nejnovější pražská čtvrť vypadat. V ArtCafé o její budoucí podobě diskutovali Michal Bartošek z pražského Institutu pro plánování a rozvoj (IPR) a Michal Lehečka z neziskové organizace AutoMat.

I laik může z územní studie snadno vyčíst, jak bude zobrazované území zastavěné. Uprostřed Bubnů má vzniknout park, na Vltavské se počítá s velkým nákupním centrem a budovou koncertního sálu. „Územní studie vymezuje strukturu zástavby, uliční síť, veřejná prostranství, zásady dopravních řešení nebo umístění některých veřejných budov,“ vypočítává Michal Bartošek a rekapituluje, co bude následovat po schválení studie. Stavět by se mělo začít asi do dvou let. Čtvrť by měla být kompletní nejdřív za dvacet let.

Projekt, který může ovlivnit celé město

„Je dobré, že město takto otevřeně komunikuje s občany a to přesto, že vlastně nemusí. Není to dané zákonem,“ říká Michal Lehečka z AutoMatu.

„Ale není to první participační projekt IPR a je třeba dát pozor na to, aby některá témata nezůstala bez odezvy. Bubny-Zátory jsou zásadní projekt, který má velkou šanci ovlivnit celé město. Mělo by tam například být víc veřejných prostranství a zeleně a mohli jsme tak ukázat, že s ohledem na nadcházející problémy dokážeme redefinovat město,“ naráží odborník na urbanismus na klimatickou změnu.

„My nezahálíme a problém oteplování nás samozřejmě zajímá,“ odpovídá Bartošek. „Navazujeme kontakty s firmami, které ekologická rizika umí posoudit. A hledáme možnosti spolupráce v této oblasti. Nám nejde o nic jiného, než aby to dobře fungovalo.“ Podle Lehečky by mělo město nad studií přemýšlet především v kontextu dvou největších dnešních problémů bytové krize a klimatické změny.

Dobrá studie je šancí přispět k řešení problému rychle stoupajících nájmů.
Michal Lehečka

„Z IPRu zaznívá hlavně to, že je třeba stavět, stavět a stavět. Víme, že tlak na výstavbu bude zatěžovat město víc a víc. A nejspíš z toho nebudou mít užitek lidé, co ve městě bydlí. Z velké části budou profitovat ti, kteří budou město zase ve všech ohledech zatěžovat.“ Lehečka si myslí, že studie je však šancí navrhnout něco, co by mohlo být sociálně inkluzivní. 

Palčivá otázka bydlení

Podle Bartoška však město musí myslet hlavně na to, aby dokázalo prosperovat.

„Prosperita měst roste tím, že se zvětšuje počet obyvatel. Kdo si tam koupí byty nevíme, ale každopádně počítáme s tím, že to budou rezidenti Prahy. Kolik městských bytů tam budeme nebo nebudeme mít záleží na dalších politických vyjednáváních.“

Lehečka připomíná, že součást zadání studie bylo, aby ve čtvrti vznikly různé typy bydlení. „Je třeba, aby to opravdu bylo naplněno, pokud město nebude aktivně vyjednávat s developery, tak s hustotou čtvrti nic neuděláme. Podle územní studie to ale vypadá, že plochy ve čtvrti budou využité velmi hustě. Pokud chceme využívat město zejména tržně, bude město zastavěné co nejhustěji. Takové město ale bude jen pro ty nejbohatší.“

Tématu hustoty čtvrti, tedy míry jejího zastavění se týká velká část rozhovoru. Jak stavět město, aby se v něm příjemně žilo i v době bytové krize a změny klimatu? Poslechněte si celý rozhovor a také zbytek pořadu, ve kterém Josef Sedloň komentuje aktuální novinky z alternativního popu a Andrea Makýšová Volárová zpovídá Martina Smatanu, autora slovenského loutkového filmu nominovaného na studentského Oscara.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související