Významná spisovatelka, ale především inspirativní žena. Tak představuje ikonickou autorku antologie Čtení o Boženě Němcové
Jedním ze stěžejních publikačních projektů Institutu pro studium literatury, který vznikl v roce 2010 jako nezávislá iniciativa českých literárních odborníků, je knižní řada pojmenovaná jednoduše Antologie. Příručky s názvy začínajícími vždy slovy Čtení o... mají obecně za úkol představit kritickou reflexi díla vybraných spisovatelů. Jejich konkrétní obsah je však do značné míry odvislý od osoby editora, což dokládá i šestnáctý svazek nesoucí název Čtení o Boženě Němcové.
Po Elišce Krásnohorské a Marii Majerové se jedná teprve o třetí ženskou autorku zastoupenou v dotyčné edici, orientované takřka výhradně na českou literaturu. Editorkou přítomného svazku je literární historička, teoretička a příležitostně též kritička Libuše Heczková, jež se letos v červnu stala ředitelkou Ústavu české literatury a komparatistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a která uspořádala již antologii věnovanou Elišce Krásnohorské z roku 2015.
Feministka spíše životem než dílem
Nejde tu jen o Boženu Němcovou, ale „zvýšenou měrou také o ženy, které o ní psaly: o jejich názory a myšlenky a jejich role v české společnosti“. Výsledný výbor zahrnuje třiadvacet chronologicky řazených textů, z nichž nejstarší pochází z roku 1870 a poslední z roku 1940, což editorka uspokojivě zdůvodňuje radikální proměnou naší společnosti po druhé světové válce, kdy začaly být interpretace Boženy Němcové vedeny jiným směrem a z jiných východisek. Ve světle editorčina záměru pak tentokrát hrají důležitou roli rovněž medailonky jednotlivých pisatelek, mezi nimiž najdeme přední představitelky tuzemské literatury nebo ženského hnutí.
Ačkoliv některé příspěvky se zabývají konkrétními díly Boženy Němcové, převážná většina autorek se k této ikonické spisovatelce ve svých textech obrací z jiných než čistě literárních pohnutek. Antologie tak skýtá svědectví o „druhém životě“ Boženy Němcové, která – jak stojí v úvodním textu – „mohla se stát vším, co doba potřebovala“. Pověstnou červenou nití, která se vine celou knihou a pevně spojuje jinak dosti různorodé příspěvky, se stává feminismus, k němuž se většina zastoupených autorek otevřeně hlásila a za jehož průkopnici Božena Němcová byla a stále je po právu označována.
Libuše Heczková v přítomné antologii snáší dostatek důkazů o tom, v jaké úctě Němcovou tyto často mnohem vzdělanější a společensky aktivnější ženy chovaly a jak inspirativní osobností pro ně byla ještě v první polovině 20. století. Jen bychom neměli zapomínat na to, kolik podobně statečných a činorodých žen přišlo po ní.
Související
-
Odcházení spisovatele. Novému románu Jiřího Pehe nechybí zajímavá témata, ale postrádá lehkost
Českému politologovi a politickému komentátorovi Jiřímu Pehe v nakladatelství Prostor vyšel již pátý román s názvem Poslední útěk Adama Drechslera.
-
Básně hravé i dravé. Svatava Antošová ve sbírce Diktátor píše báseň propůjčila svůj hlas prekariátu
Ve stejném nakladatelství jako její předchozí sbírka Dvojakost – u Milana Hodka v Paper Jamu – autorce před pár měsíci vyšla sbírka nazvaná Diktátor píše báseň.
-
Role glosátora není pro každého. Svědčí o tom i knižní debut s názvem Děti tlačí traktor
Knihou s názvem Děti tlačí traktor, kterou vydalo Nakladatelství Petr Štengl, literárně debutuje dosud na film zaměřený Vít Kořínek, jenž v současnosti pracuje na FAMU.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.