Vývoj civilizací jako hybná síla dějin
V sociologickém nakladatelství SLON nedávno vyšla svým významem jedinečná publikace: Postižitelné proudy dějin od Jaroslava Krejčího. Autor v ní předkládá své životní dílo.
Obsah knihy je naznačen již jejím podtitulem: Civilizace a sociální formace, struktury a procesy, kultura a politika, revoluce a renesance, náboženství, národy a státy. Výčet témat ukazuje na nejširší možný záběr studia postižitelných proudů dějin, čímž se právě daná publikace liší od běžných prací tohoto zaměření. Nejedná se totiž o nic menšího než o symbiózu historie a sociologie i s příslušným ekonomickým podtextem. Autor vychází především z výsledků práce Arnolda Toynbeeho, který se touto symbiózou zevrubně zabýval, a dále z díla Maxe Webera, zkoumajícího historii, náboženství i sociální a ekonomické organizace.
Každý pokus o syntézu vyvolává námitky specialistů: sociologové vidí dílo jako málo sociologické, a spíše tedy histoické, historikové pak zase jako málo historické a spíše sociologické. Autor ve svém díle postupně vyvrací tyto námitky svým novým, originálním přístupem, s nímž interpretuje světový historický vývoj.
Zájemci o aktuální otázky přežití západní civilizace a trvalého vzrůstu významu asijských civilizací zde najdou odpovědi na otázky jako například: proč je tak přitažlivý islám, jaká je současná a očekávaná konstelace moci a ideologie v Číně, v čem je síla tchniky, informatiky a elektronické revoluce a v čem jsou její slabiny... To vše autor podrobuje analýze a z ní vyvozuje originální, velmi zajímavé názory. Vychází přitom z intenzivního studia pramenů i názorů, což dokazuje bohatý a na evropského čtenáře zaměřený faktografický materiál. Pro překonání nedostatků, které vyvolávaly námitky proti dílům jiných autorů zabývajících se touto zásadní problematikou, rozpracoval autor speciální metodické nástroje, jako jsou přesně definované fáze civilizačního vývoje (pojem "civilizace" je pochopitelně jedním z ústředních) či různých podob sociálních formací. Dalšími intrumenty jsou systematicky utříděné podoby chápání lidského údělu a vzájemného ovlivňování civilizací. Mezi analytické nástroje, jimiž autor své rozbory provádí, patří také základní typy lidské motivace. Samostatnými partiemi jsou části týkající se revoluce jako nástroje transformace civilizací i ostatních jevů historického vývoje (sociálních formací, lidského údělu aj.).
Dnes se často mluví o "renesančních osobnostech" naší doby. Profesor Krejčí k nim dle našeho názoru v nejlepším slova smyslu patří. Je to nejen tím, že má neuvěřitelné kvantum vědomostí o všech detailech a koncepcích světové historie i sociologie, ale hlavně proto, že dosáhl ve svém celoživotním díle mimořádného nadhledu a - bez přehánění - moudrého stanoviska ke všem závažným otázkám vývoje lidského druhu homo sapiens. Z těchto všech důvodů je možno danou publikaci doporučit nejširšímu okruhu čtenářů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka