Výstava romských autorů představuje různé pohledy na naši identitu

12. listopad 2019

KERES KULTURA! / ROBÍME KULTÚRU! je název výstavy, která představuje tvorbu deseti umělců z Evropy, kteří pracují s tématem romské identity a kriticky jej reflektují. Tvůrcům jde především o živé a aktuální současné umění, které se na tradici odvolává, ale v mnohém s ní i polemizuje. Výstava ve Středoslovenské galerii v Bánské Bystrici bude k vidění do února roku 2020.

V zemích bývalého Západu se o romských tématech v posledních letech intenzivně diskutuje jako o určité univerzální metafoře světa v pohybu, zkušenosti nevraživosti a vyčlenění i v souvislosti s posledními migračními vlnami a šovinistickou ozvěnou na ně. Autorka a kurátorka výstavy Emília Rigová:

„Téma romské identity je pro současné romské autory stále nevyčerpané. Stále dokáží jeho prostřednictvím iniciovat radikální dialog o tom, co se ve společnosti děje, a to nejen co se romských problémů týče. Fluidní romská identita umožňuje plynule přestupovat do globálních celkových problémů.“

Tvůrci chtějí výstavou urychlit vývoj. Pomoc majoritě lépe porozumět minoritě. A také najít k romské kultuře pozitivnější vztah. Více spolukurátorka výstavy Petra Hanáková:

„Položíme-li si otázku co to je romská identita, dostaneme se k podobné otázce jako co to je slovenská identita. Například moje identita je částečně poskládaná i z té slovenské. Každý umělec je definovaný různými identitami.“

V kresbě ztělesňuji všechno, co jsem

Výstava nepředstavuje salónní přehlídku, ale kurátorský konzistentní celek. Díky tomu vzniká příběh, ve kterém se návštěvník dozvídá nejen o traumatické minulosti, ale i o inspirativní tradici Romů, o jejich mýtech a stereotypech, či o negativních majoritních přívlastcích.

z výstavy KERES KULTURA! / ROBÍME KULTÚRU!

„Na výstavě můžete vidět performanci od Selmy Selman. Jedná se o tři videa, na kterých je autorka různě snímaná a tancuje břišní tanec. Jde o typickou romskou Carmen se zlatými plíšky, která tancuje polonahá. Jde o stereotyp očima bílé kultury, který ona ironizuje – tím, že hraje něco, co by podle nás měla dělat normálně a zároveň to fragmentuje. Jde o nahé tělo, úplně jinak poskládané.“

Jedním z vystavujících autorů je slovenský výtvarník Robert Gabris žijící v zahraničí, který vystavuje dílo s názvem Okno do domu mého otce, které je pomyslným dialogem s otcem, kterého jako odložené dítě nikdy nepoznal.

„Vystavil jsem životní příběh mého otce, který žil dvacet let ve vězení a protože nebyl schopný mě vychovat, vyrůstal jsem v dětském domově. Můj otec mi psal dopisy, skrz které jsem poznával jeho, romskou komunitu a romskou problematiku všeobecně. Takový můj backround, to, odkud pocházím. Vlastně jsem vyrůstal v artificiálním prostoru, který pro nás systém připravil, tedy v dětském domově.“

Instituce, jakými jsou vězení nebo dětský domov, označil Robert Gabris za rasistický systém, protože v obou subjektech mění lidskou identitu.

„V mé práci je portrét mého otce a jeho názorů. Otec už nežije, ale v dopisem mi psával, co si na své tělo jehlou, bavlnou a tuší ryl, tedy svůj vlastní životní příběh. Zajímavé na tom je, že já dělám to samé. I když jsme se nepoznali, tak já také kresbou vyjadřuji všechny moje názory a pocity. V kresbě ztělesňuji všechno, co jsem.“

Výstavní projekt je součástí aktivit nově založeného kabinetu romského umění a kultury, která vznikl na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Matěje Bela v Bánské Bystrici. Výstava tak v sobě od začátku nese perspektivu možné dlouhodobé spolupráce dvou veřejných institucí – univerzity a galerie.

autor: mst
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.