Výstava obrazů Václava Brožíka v Praze po 75 letech

K nejzajímavějším z nich patří např. raný výjev Ve smrti spojeni nebo dvoumetrová Slavnost u Rubense. Z velkých pláten jsou zde vystaveny např. Defenestrace a poslední studie Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém. V obsáhlém výběru je na výstavě kromě četných portrétů zastoupena i Brožíkova krajinomalba. Dále se návštěvník vedle obrazů a kreseb může seznámit i s kolekcí dobových historizujících kostýmů, které si Brožík pořídil, aby do nich oblékal své modely.

Václav Brožík: První představení

Václav Brožík patřil ve své době k nejvýznamnějším osobnostem nejen české, evropské, ale i americké malby. U nás je nejčastěji připomínán v souvislosti s výzdobou Národního divadla. Proslavil se takřka přes noc v roce 1878 Svatebním poselstvem českého a uherského krále Ladislava Pohrobka na francouzský dvůr Karla VII., veleobrazem vystaveným na pařížském Salonu. Za svůj relativně krátký život namaloval přes 700 pláten, z nichž se autorům výstavy podařilo zpracovat 400. Předpokládá se, že větší část prozatím nezvěstných obrazů je roztroušena po Americe. Malířovým hlavním vyjadřovacím prostředkem byla barva, z té dokázal vytěžit maximum. V době, kdy v Paříži, Vídni i v Praze vrcholily myšlenky secese a symbolismu, zůstával umělec u svých realistických rozměrných historických kompozic, přeplněných množstvím postav s patetickými gesty a přesně studovanými dobovými rekvizitami. Za svou konvenčnost se v závěru života dočkal Brožík příkrých odsudků ze strany mladé generace. Až osmdesátá a především devadesátá léta 20. století přinesla zároveň se zvýšeným zájmem o umění 19. století také změnu v pohledu na jeho hodnocení.

K expozici, která bude otevřena až do 4. května, byl vydán obsáhlý monografický katalog v české i anglické verzi. Pro individuální zájemce jsou připraveny také doprovodné programy: komentované prohlídky, přednášky s diapozitivy, procházky za Brožíkem, Sobotní ateliér pro děti s rodiči a další.