Výšivky, které odrážejí život ve městě. Není to žádný relax u televize, jedna zabere i šedesát hodin, říká Ivana BRO Kocmanová

Mobilní telefon Ivany Kocmanové je neustále plný fotografií. Ivana si na ulici fotí zajímavě oblečené lidi, jejich styl, gesta. Jejich energie jí slouží jako inspirace pro autorské výšivky. Jsou pestrobarevné, detailní a zachycují i grimasy v obličeji, což je pro Ivanu nesmírně důležité. Dokonale zkrátka odrážejí jejího kosmopolitního ducha, stejně jako ho odráží její umělecká přezdívka BRO. Nejedná se přitom o „bráchu“, jak by se mohlo zdát v kontextu její náklonnosti k New Yorku, ale o první tři písmena slova broder, což je francouzsky vyšívání.

Francouzština, má láska

Do Paříže kdysi odjela za studiem jazyka. Zůstala tři roky, francouzsky se naučila dobře a čas strávený v této zemi počítá mezi nejdůležitější životní momenty. Ve frankofonní části Kanady vystudovala reklamní design, francouzštinu použije i při práci v rodinném nakladatelství Axióma, které se specializuje na dětskou tvorbu. Nakladatelství věnuje čas většinou po večerech, dopoledne vyšívá. „Bývá totiž lepší světlo,“ usmívá se.

Výtvarnice Ivana Kocmanová tvoří pod značkou BRO|foto:Ivana Kocmanová, BRO

Je tu ovšem ještě jeden důvod, proč Ivana Kocmanová velebí znalost francouzštiny. I díky jazykové vybavenosti si totiž mohli s partnerem adoptovat z konžského sirotčince malou Beatrice. O adopčním procesu dnes mluví jako o martýriu: děvčátko, které žilo v naprosto nevyhovujících podmínkách, si chtěli vzít ve věku devíti měsíců. K setkání ovšem došlo až o dva roky později. Dnes je Beatrice deset let, má radostnou povahu, mluví česky a hrdě se hlásí k africkému původu.

Výšivka od BRO|foto:Ivana Kocmanová, BRO

Značku BRO založila Ivana Kocmanová v roce 2018. Název přišel rychle, potřebovala totiž založit instagramový profil. Stejně rychle pak přišel zájem galeristů. Pak ji přijali na prestižní přehlídku Designblok. „Hodně mi pomohl,“ konstatuje. „Výšivka byla dlouho v povědomí jen jako aktivita, které se člověk věnuje večer u televize, když uspí děti. Najednou jsem ji vynesla na přehlídku, stala se součástí českého designu. Cítila jsem, že pak ji lidi začali brát vážněji,“ konstatuje žena, jejíž práci nedávno do své sbírky odkoupila Moravská galerie v Brně.

V New Yorku se lidé ptají, v Praze se straní

Porcelán s výšivkou z kolekce NEW URBAN PICNIC od BRO.|foto:Tiskový servis Designbloku

Do kolekcí zařazuje vždy jen pár kousků výšivek, jejich výroba je totiž časově nesmírně náročná. „Jednu výšivku z poslední kolekce Ordinary Folk jsem dělala zhruba padesát až šedesát hodin,“ konstatuje, přičemž nejnáročnější je podle ní vyhmátnout nosný motiv. Pak přijde na řadu skicování, přenášení na látku, samotné vyšívání jde pak poměrně rychle, přičemž někdy dává dohromady postavy, které by se na ulici nemohly potkat.

Výšivka od BRO|foto:Ivana Kocmanová

Ve Vizitce mluvila nejen o své lásce k Paříži, ale také k New Yorku. V brooklynské čtvrti Bushwick před několika lety své výšivky vystavila na zeď jedné z bývalých továrních hal. „Lidi se zastavovali, ptali se, dělali zkrátka to, co u nás vůbec není zvykem,“ vzpomíná BRO. „V České republice jsou návštěvníci akcí, na kterých výšivky prezentuji, raději, když stojím opodál. Neradi se ptají na věci, o kterých nic nevědí, mají asi pocit, že se shodí, když se budou ptát. Což je ale nesmysl.“