SERIÁL

Výročí, která se neslaví, a jiná naopak

Lázeňské město Karlovy Vary

Velká politika a hospodářský rozvoj se rozhodují v Praze, ale projevují se po celé zemi. V regionech zdroje převratných změn dokonce často vznikají. Jedním z míst, kterými procházely velké dějiny, jsou světové lázně Karlovy Vary, do nichž se soustředila nejen elegance a vzmach, ale také špína a úpadek. Ve výročním roce, poznamenaném historickými osmičkami, jsme připravili Kontexty s ředitelem Státního oblastního archivu v Karlových Varech Milanem Augustinem.

1358: Výročí, které neexistuje aneb Založení Karlových Varů

V letech 1858 a 1958 se slavilo výročí založení města Karlem IV. (1358), které ale vůbec není správné. Karlovarští měšťané přesto v roce 1858 uspořádali velkolepé oslavy 500. jubilea založení města a lázní a jejich následovníci učinili za 100 let totéž se stejně velkolepou ambicí. Srovnání obsahu oslav právě probuzené měšťanské společnosti (1858) s oslavami v 10 let panující totalitě (1958) je zajímavé a úsměvné zároveň.

1718: David Becher, osvícený lékař a podnikatel

Dvorním dekretem ze září 1718 bylo zakázáno vyrábět z karlovarské minerální vody vřídelní sůl a prodávat ji. Tím byl odstartován několik desetiletí trvající svár. Hlavní roli v něm sehrál významný lékař a zakladatel moderní balneologie David Becher, jemuž se podařilo zákaz prolomit a sůl vyrábět vlastní nanejvýš úspornou metodou, „patentovanou“ vídeňskou dvorskou kanceláří. Tento počin přinesl Karlovým Varům pohádkové zisky, jež vedly k povznesení Karlových Varů mezi špičku evropských lázní. Z výtěžku prodeje vřídelní soli byla financována i stavba kamenného luxusního divadla.

Becherova vila

1818: Goethe a Müllerova sbírka

V roce 1817 umírá proslulý Josef Müller, karlovarský brusič kamenů, jenž na sklonku 18. století vyvinul řemeslo typické pouze pro Karlovy Vary: výrobu suvenýrů z vřídlovce. J. W. Goethe s ním dlouhá léta úzce spolupracoval. Po Müllerově smrti Goethe hned následujícího roku 1818 třídí a popisuje Müllerovy bohaté sbírky minerálů pro jejich nového majitele Davida Knolla. Připomeneme si jak Goethovo zapálení pro přírodní vědy, tak portrét zapomenutého podivína Josefa Müllera.

Vyhlídka je na Výšině věčného života

1918–1998: Anton Gnirs, západočeský památkář, a jeho dcera Anna

Archeolog a památkář Anton Gnirs patřil mezi české německy hovořící vědce, kteří se po roce 1918 zcela oddali práci pro Československou republiku. Nedožil se ani řádění henleinovců, ani mnichovské dohody, zemřel v roce 1933. Jeho dcera Anna byla ve svých 27 letech odsunuta do Německa. V 90. letech 20. století se vrací do Čech, aby nalezla původní rukopis otcovy knihy Topografie uměleckých památek okresu Karlovy Vary, k jejímuž vydání v roce 1934 nedošlo. Dcera rukopis skutečně objeví, chybějí však původní obrazové přílohy, které se díky pomoci archivářů a muzejníků znovu doplňují. Kniha vychází v roce 1996.

1918: Vznik Československé republiky v Karlových Varech

Vznik ČSR rozhodně nebyl Němci v pohraničních oblastech Čech a Moravy uvítán s nadšením, jaké projevilo české obyvatelstvo ve vnitrozemí. Naopak – Němci hned den poté vyhlásili Německé Rakousko, které sice prakticky nevzniklo, ale jeho fata morgana hrála až do prosince 1918 roli v počáteční fázi vývoje německy mluvících území ČSR. Události podzimu 1918 eskalovaly vojenským obsazením pohraničí v prosinci 1918 armádou a vyvrcholily 4. března 1919 střelbou do demonstrací českých Němců. Tento nešťastný vklad se podepsal na budoucím vývoji pohraničních oblastí Československé republiky. Město Karlovy Vary v něm hrálo významnou roli.

Připravil: Milan Augustin
Natočeno v roce 2018.

Spustit audio
autor: Milan Augustin