Vodňanský & Skoumal ve výbušné směsi. Zakázané koncerty z let 1974–1981 vycházejí na CD

20. březen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Skoumal a Jan Vodňanský, domácí zkouška

Mezi lety 1974 a 1981 odehrála dvojice Vodňanský – Skoumal bezpočet koncertů. Některé z nich byly povolené, některé tak napůl, jiné vůbec, a konaly se třeba v bytech. Po zákazu hrát a zpívat v Praze se populární dvojka uchýlila do jiných měst a sjezdila tehdejší Československo křížem krážem. I tady ale měla problémy, a cenzura je postupně vytlačovala z pódií kulturáků i klubů nadobro.

Posledními ostrůvky, kde bylo možné Jana Vodňanského a Petra Skoumala vidět a slyšet, byly studentské koleje a kluby. „Ovšem publikum tu bývalo vděčné, což pro nás bylo zadostiučiněním za všechny ty ústrky,“ vyprávěl v Mozaice Jan Vodňanský.

Daniela Kolářová: Spojení herců a studentů může leccos dokázat

Daniela Kolářová

Alena z Noci na Karlštejně, Doubravka z Léta s kovbojem, paní Lavičková, která chce chalupu Na samotě u lesa nebo Kateřina z Takové normální rodinky – to všechno je Daniela Kolářová.

Z ilegálních a poloilegálních koncertů bývaly občas pořizovány tajné záznamy. A to je dobře. Vůbec poprvé tak mohou vyjít písničky a skeče z oněch vystoupení na CD. Jmenuje se Petr Skoumal & Jan Vodňanský: Všechno je proměnlivé – Zakázané koncerty 1974 – 1981 a mimo jiné připomíná i nedožitou osmdesátku Petra Skoumala. Je to pošušňání nejen pro pamětníky. Ti si užijí oživlé vzpomínky, ostatní jistě ocení originální písničky v nezaměnitelném podání. Většinu z nich opatřil Petr Skoumal hudbou a Jan Vodňanský textem.

Na ten náš tvůrčí proces rád vzpomínám. Scházeli jsme se denně, většinou u mě doma. Základem byl můj text nebo třeba jenom náčrtek textu, a Skoumal předkládal možnosti jeho zhudebnění. Zahrál třeba i několik variant. A já jsem zase na jeho hudbu rozvíjel text dál. Byl to vlastně takový ping-pong.

Petr Skoumal a Jan Vodňanský, Činoherní klub

Studentské publikum měla dvojice ráda. „Byli to mladí lidé plní energie a nesmírně citliví pro všechny kontexty a významy našeho sdělování. Ať už bylo hudebně-textové nebo slovní, v mých improvizovaných pseudovědeckých komentářích,“ pochvaluje si Vodňanský a dodává, že i studentské publikum bylo různé. Medici nebo technici reagovali výbušněji, než studenti společenských a humanitních věd, třeba práva. A různé, jak říká, to bývalo i co se týče míst. „Úžasně spontánní diváci byli třeba v Brně, a naprosto skvělá publika byla na Slovensku. To byl kotel – stačila jiskra a už to bouchlo. A naprosto speciální byli študáci v Košicích. Tam byla celostátní dopravní škola, a diváctvo tu bylo namíchané z Čechů, Moravanů a Slováků do skvělé, extrémně příjemné a pro nás velice inspirativní výbušné směsi,“ usmívá se Jan Vodňanský.

Křest CD Všechno je proměnlivé / Zakázané koncerty 1974-1981, Naďa Dvorská, Jan Vodňanský a Ilona Svobodová

Atmosféra tajemna, napětí a spiklenectví je z nahrávek na CD cítit. Ač zvukař dělal, co mohl, naprostá technická dokonalost jim naštěstí chybí a vlastně tak vzniká most ze současna do minula. Kdo koncerty dua Vodňanský & Skoumal zažil, bude jistě souhlasit. Cédéčko je tak autentickým historickým dokumentem. Navíc tu ve dvou písních zpívá i Přemysl Rut (kterého pro spolupráci objevil Vodňanský v Uherském Hradišti, kde Rut vojákoval) a ve čtyřech Lída Molínová. I oni ke koncertům populární dvojice, ať už zakázaným nebo trpěným, patřili.

Jiří Suchý: do sto šesti na pódiu, potom dlouhé stáří

Herec a textař Jiří Suchý

Jiří Suchý to má dobře naplánované: ještě dvacet let chce křepčit na jevištích, ponejvíce na tom svém semaforském, a pak si užívat zasloužený odpočinek. Rozhodně tedy nespí na vavřínech, a že by mohl, ale pořád píše, hraje, zpívá, režíruje, maluje…

A ještě k názvu cédéčka. Všechno je proměnlivé se jmenuje jedna z písní, která z něho zní, a téma proměnlivosti prolíná i některými dalšími písničkami. „My přímo citujeme Herakleita, pramyslitele jednak dialektiky, to k té proměnlivosti, a jednak hry. A mým filosofickým tématem je hra. Herakleitos je mi tedy velmi blízký. A je mi blízká i ta proměnlivost všeho,“ vysvětluje Jan Vodňanský.

Spustit audio