Vltava připomíná nedožité 85. narozeniny Jiřího Horčičky

11. březen 2012

27. 3. 2012 uplyne pět let od úmrtí významného rozhlasového režiséra Jiřího Horčičky. Nedožité 85. narozeniny režiséra, který zanechal v rozhlasovém archivu stovky výjimečných pořadů, připomene Český rozhlas 3 – Vltava reprízami hry Nikola Šuhaj, loupežník, seriálu Let do Nebezpečí a premiérou Výročí týdne.

K rozhlasové práci se Jiří Horčička dostal už v deseti letech jako člen Dismanova dětského rozhlasového souboru. V letech 1937-1948 odehrál množství dětských rolí a účinkoval v desítkách živě vysílaných pořadů. Po válce začal studovat na DAMU a u E. F. Buriana, ale školu nedokončil, v říjnu 1948 podepsal smlouvu s Československým rozhlasem, a režijní práci pro tuto instituci pak věnoval veškerý čas i tvůrčí energii. Přelomovou inscenací v poválečných dějinách rozhlasové tvroby se stala v roce 1958 Čapkova Válka s mloky (dramatizace J. Strejčková), výrazně auditivní tvar využívající možností dynamické montáže, technického zpracování hudebního a ruchového základu a jeho povýšení z ilustrativní na samostatnou sémantickou složku inscenace.

01093618.jpeg

V roce 1959 se stal zástupcem šéfrežiséra Bezdíčka, záhy pak šéfrežisérem. Horčička se jako tvůrce i organizátor výrazně podílel na evropském úspěchu české radiofonie. Na Prix Italia získala Cenu Italského rozhlasu a televize jeho inscenace rozhlasové hry L. Aškenazyho Bylo to na váš účet (1964), hlavní cenu Linka důvěry M. Stehlíka (1966) a Neodvratný skon maratónského běžce J. Vilímka (1969). Pro rozhlas v Hamburku natočil Horčička na objednávku německou jazykovou verzi Války s mloky s českými herci. To jemu, české dramaturgii a dalším režisérům otevřelo cestu do Evropy. Sám Horčička natočil v 60. letech kolem třicítky inscenací v různých německých studiích, ale také ve Slovinsku, Maďarsku, Finsku a Sovětském svazu. S jedinou výjimkou šlo vždy o texty českých a slovenských autorů.

Významná je Horčičkova spolupráce s dramaturgy J. Strejčkovou a J. Ptáčkem. Původní tvorba pro rozhlas jej vždy zajímala více než adaptace klasického dramatu. Vedle zmíněných autorů Aškenazyho, Stehlíka a Vilímka realizoval např. také texty M. Uhdeho Výběrčí (1967), I. Vyskočila Cesta do Úbic (1967), P. Karvaše Sedm svědků (1967), I. Klímy Ženich pro Marcelu (natočeno 1969, prem. 1990), K. Copa Hodiny (1963), A. Lustiga Pražské křižovatky (1965), I. Hurníka Moli (1967), J. Ptáčka Jistý den daleké minulosti (1965), O. Daňka Přepadení Národní banky (nat 1969, vys. 1989), K. Sidona Dvojí zákon (1969). Do zlatého fondu nesporně patří z jeho tvorby 60. let i první uvedení rozhlasové hry S. Becketta Všichni, kdož padají (1965) a impozantní Aischylova trilogie Oresteia (1966).

Za normalizace byla funkce šéfrežiséra zrušena a další setrvání Jiřího Horčičky v rozhlase ohroženo. S dramaturgyní a dramatizátorkou J. Strejčkovou roztočil sebezáchovně na začátku normalizace cyklus dramatizací Simenonových "maigretovek" s R. Hrušínským, nedokončení projektu by způsobilo hospodářskou škodu. Přes různá omezení natočil i v 70. a 80 letech mnoho inscenací, které po zásluze patří do zlatého fondu: např. čtyřdílnou Tolstého Vojna a mír (1978), pětidílný Haileyův Let do nebezpečí (1981) - obojí v dramatizaci J. Strejčkové. Mezi významné rozhlasové realizace J. Horčičky dále patří vlastní dramatizace a dramatizované četby E. Basse Cirkus Humberto (1980) a Klapzubova jedenáctka (1990), Bulgakovův třídílný Mistr a Markétka (1988) a devítidílná realizace Werfelova románu Čtyřicet dnů (1998) - obojí v dramatizaci J. Vedrala, Neffovy dramatizace verneovek, zmíněné Strejčkové dramatizace Simenonových detektivek, Tolkienova Hobita (1996) a mnohé další.

čtvrtek 29. března 2012–20.00 hod Jiří Vilímek Neodvratný skon maratónského běžceHra Jiřího Vilímka Neodvratný skon maratónského běžce vstoupila do rozhlasové historie. V roce 1969 získala v Mantově hlavní cenu prestižní soutěže Prix Italia. Politickou moralitu na téma falšování pravdy a historie ve jménu takzvaně dobré věci volně inspiroval fučíkovský mýtus. Nahrávka hry byla však krátce po mezinárodním úspěchu uložena komunistickými cenzory na dvě desetiletí do trezoru. V její repríze můžete znovu ocenit vynikající režii Jiřího Horčičky a zralé výkony Josefa Somra, Jana Třísky a Josefa Kemra.

neděle 25.března 2012 – 14.00 hodVýročí týdne – Jiří Horčička Fiktivní dialog autora a dramaturga Jana Vedrala s režisérem Jiřím Horčičkou připomene nedožité osmdesáté páté výročí narození zakladatele moderní české rozhlasové režie. V pořadu zazní i ukázky z inscenací Válka s mloky, Bylo to na váš účet, Cesta do Úbic a Delfy. Účinkují Ivan Řezáč a Jan Vedral, který pořad také připravil, režie Markéta Jahodová.

neděle 18. března 2012– 10.30 hodAthur Hailey-John Castle: Let do nebezpečí – 1/5Pětidílný seriál podle známého thrilleru Arthura Haileyho Let do nebezpečí vypráví o dramatickém nočním letu nad Kanadou. Během něho dojde k otravě obou pilotů a většiny cestujících. Řízení letadla se musí ujmout bývalý válečný stíhací letec, který ovšem už dvacet let neseděl v pilotní kabině. První díl strhujícího seriálu s Eduardem Cupákem v hlavní roli si můžete poslechnout v neděli 18. března. Také reprízou tohoto seriálu si připomínáme 85. výročí narození Jiřího Horčičky.

čtvrtek 15. března 2012 – 21.15 hod Ivan Olbracht: Nikola Šuhaj, loupežník Román Nikola Šuhaj, loupežník je patrně nejznámější prózou Ivana Olbrachta /1882-1952/. Olbracht dokázal složit z motivů legendy a zbojnického mýtu ale i některých historických a dobový fakt dodnes působivé dílo. Jeho děj je zasazen do velmi reálného obrazu Podkarpatské Rusi za první světové války a zmatených let poválečných. Na tomto pozadí se pak spojuje zbojnický mýtus s baladickým příběhem o lásce, přátelství a zradě. Rozhlasová dramatizace Jiřího Šotoly byla koncipována pro osobitý talent režiséra Jiřího Horčičky, který do hlavních rolí obsadil Václava Postráneckého, Danielu Kolářovou, Luďka Munzara, Karla Hlušičku a Martina Růžka.

Po odvysílání najdete hry i jednotlivé díly seriálu k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.

autor: ČRo Vltava
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.