Vltava není kulisa, vedle vysílání je třeba soustředit se na podcasty a pořady „na vyžádání“, říká ředitel Českého rozhlasu René Zavoral

Digitalizace vysílání, tvorba podcastů, takzvaných pořadů on-demand neboli na vyžádání a s tím spojený „nábor“ posluchačů, kteří by se jinak o rozhlasových pořadech nedozvěděli  – to jsou kromě finančních záležitostí a změn v systému výroby nových pořadů priority, na které se chce generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral zaměřit během svého druhého šestiletého funkčního období.

Klíčový je přitom právě rozpočet, s nímž souvisí nejen plánované jednání s nově zvolenou vládou o navýšení koncesionářského poplatku ze současných měsíčních pětačtyřiceti korun na šedesát (přičemž podle společného průzkumu České televize a Českého rozhlasu by posluchačům mírné zvednutí po šestnácti letech nevadilo), ale také plánované zeštíhlování počtu zaměstnanců rozhlasu. Propouštění se bude týkat 100 až 200 lidí: „Jinak by nebylo možné navyšovat mzdy, což by mohl být v období po pandemii velký problém. Chtěl bych, aby naši zaměstnanci nemuseli za lepšími platy utíkat ke konkurenci,“ řekl René Zavoral ve Vizitce.

Otevření nového studia Vltavy, Jaroslava Haladová a René Zavoral|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Zavoral je fanoušek francouzského jazyka a šansonů, i proto si do Vizitky vybral skladbu Potměšilý host, kterou zpívá Hana Hegerová, a také píseň Et maintenant od Gilberta Bécauda. Životní zážitek si odnesl z posledního pražského koncertu Charlese Aznavoura, v kině se mu naposledy líbil Zátopek v režii Davida Ondříčka a do galerie nejraději chodí na umění dvacátého století. Doma, jak řekl, má i obrazy od Emmy Srncové, která se malbě začala věnovat až v dospělém věku. Rád také poslouchá jazz a vážnou hudbu, i proto mu vyhovuje, že Vltava je mu v tomto oboru vzdělávací platformou. „Oceňuji, že Vltava je v tomto směru otevřená širším vrstvám, ne jen úzkému okruhu posluchačů,“ řekl.

Politika není vyloučená

René Zavoral se ve Vizitce podrobněji zmínil o další digitalizaci a o přípravě stanice zaměřené na lidovou hudbu a dechovku, probral také další cesty, jak dostat rozhlasový obsah k posluchačům. „Vltava nefunguje jako kulisa, vedle lineárního vysílání se proto musíme soustředit na podcastovou tvorbu a on-demand pořady,“ konstatuje s tím, že on sám doma rozhlas poslouchá v podstatě jen přes televizi.

Otevření nového studia Vltavy|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Tématem rozhovoru byla i cesta Reného Zavorala do rozhlasu. Jako vystudovaný politolog nejprve působil jako poradce někdejší místopředsedkyně ODS a předsedkyně Senátu Libuše Benešové, přičemž tehdy poznal ředitele Václava Kasíka. Po skončení svého angažmá u Libuše Benešové se jej zeptal, zda by se mu nehodil do týmu, a nastoupil do oddělení komunikace. Po ročním intermezzu v Komerční bance, které mu ukázalo, že je člověkem zaměřeným na veřejnoprávní sféru, nikoliv na komerční, se vrátil do rozhlasu, kde měl pak na starosti i rozhlasový program.

Čtěte také

Představujeme nové multimediální studio Českého rozhlasu Vltava

René Zavoral už dříve prohlásil, že druhé „kolečko“ na postu ředitele Českého rozhlasu je pro něj poslední. Co bude dělat potom? Návrat do světa politiky není vyloučený. „Od třinácti let jsem hltal každou tiskovou konferenci, politika mě vždycky bavila. Kdyby někdo usoudil, že by moje zkušenosti byly pro politickou sféru užitečné, šel bych do toho.“