Vlastní knihy si pamatuje i spisovatel s poškozenou pamětí, říká Michal Viewegh

„Přestože to nevyhnutelně bude znít narcistně,“ říká spisovatel Michal Viewegh, „nejdůležitější pro mne vždy byly, jsou, a dá-li Bůh, i budou knihy vlastní.“

A kteří spisovatelé měli na jeho tvorbu zásadní vliv? V knihovně svých rodičů četl Škvoreckého, Hrabala, Párala, Remarqua, Hemingwaye, ale i básně Halase, Seiferta, Skácela nebo Hrubína. Psát povídky se pak učil u Gogola, Bunina a Čechova, stejně jako u Greena, Carvera či Kafky.

A kupříkladu při psaní románu Báječná léta pod psa byl okouzlen Johnem Irvingem a k novele Názory na vraždu jej inspiroval Sébastien Japrisot. Čtenářské vyznání zaměřené na vlastní knihy vysvětluje tím, že si je oproti cizím dílům prostě pamatuje lépe. 

Odvážím se nicméně svou poškozenou paměť takto veřejně otestovat: na které přečtené knihy jsem navzdory všem nepříznivým okolnostem nikdy nezapomněl?