Vlastní knihy si pamatuje i spisovatel s poškozenou pamětí, říká Michal Viewegh
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá spisovatel Michal Viewegh.
„Přestože to nevyhnutelně bude znít narcistně,“ říká spisovatel Michal Viewegh, „nejdůležitější pro mne vždy byly, jsou, a dá-li Bůh, i budou knihy vlastní.“
A kteří spisovatelé měli na jeho tvorbu zásadní vliv? V knihovně svých rodičů četl Škvoreckého, Hrabala, Párala, Remarqua, Hemingwaye, ale i básně Halase, Seiferta, Skácela nebo Hrubína. Psát povídky se pak učil u Gogola, Bunina a Čechova, stejně jako u Greena, Carvera či Kafky.
A kupříkladu při psaní románu Báječná léta pod psa byl okouzlen Johnem Irvingem a k novele Názory na vraždu jej inspiroval Sébastien Japrisot. Čtenářské vyznání zaměřené na vlastní knihy vysvětluje tím, že si je oproti cizím dílům prostě pamatuje lépe.
Odvážím se nicméně svou poškozenou paměť takto veřejně otestovat: na které přečtené knihy jsem navzdory všem nepříznivým okolnostem nikdy nezapomněl?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Pavel Landovský: Hodinový hoteliér. Hrušínský a Lukavský ve hře o destrukci lidských vztahů
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Václav Havel: Asanace. Premiéra nahrávky, kterou vytvořil sám autor
-
F. X. Šalda: O neblahé bohatýrce. Příběh hrdé a nezkrotné divoženky z česko-polského pomezí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.