Vlastimil Třešňák: Romulus a Romus. Autorské čtení českého písničkáře a spisovatele
Život před emigrací prožil Vlastimil Třešňák v Karlíně společně s Romy, a jak sám říká, bez nich si to ani nedovede představit. Z kamarádů z hřiště se později stávali kolegové v kapele. Třešňák dlouho hudebně spolupracoval s rodinou Kormanů, kde hráli na hudební nástroj skoro všichni členové, a s Vojtěchem „Bélou“ Gadžorem, jenž byl možná i inspirací pro povídku Romulus a Romus z knihy U jídla se nemluví. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Jako prozaik debutoval Vlastimil Třešňák v samém závěru šedesátých let. Knížky mu ale v následné normalizační době mohly vycházet už jen v samizdatu nebo v zahraničních nakladatelstvích. Sám Třešňák byl posléze jako signatář Charty 77 donucen represemi Státní bezpečnosti k odchodu do exilu a zpět do Prahy se přestěhoval roku 1995.
V jeho povídkách se odráží život na periferii, té městské i společenské, později k nim přistupují i témata emigrace a života v exilu. Třešňákovy povídky jsou v tom nejlepším slova smyslu obyčejné, nevyumělkované, autentické. Jeho hrdinové jsou jako on, vyděděnci a outsideři, rytíři periferie. Třešňák prošel z nutnosti řadou příležitostných zaměstnání, dělal rekvizitáře, nočního hlídače, skladníka, pracoval například i v antikvariátu v Dlážděné.
Osud československých Romů od první republiky po normalizaci
Vyprávění povídky Romulus a Romus z knihy U jídla se nemluví zachycuje život hlavního hrdiny Bély a jeho rodiny a s tím mimochodem i osud československých Romů od první republiky po normalizaci. Někdy komickým, někdy tragickým a jindy tragikomickým dojmem vyznívá emocemi protkané vyprávění zdůrazňující jedinečnou romskou mentalitu. Béla, který se dříve živil hraním na saxofon v kabaretu, musel přesedlat do uhelných skladů. Stýská se mu po hraní, a tak si často muzicíruje alespoň sám doma. Sousedé si stěžují násadami od košťat, ale jeden na něj netluče, hraje přes zeď s ním. Mladý gádžo od vedle přezdívaný Kiršla (v jeho postavě se zrcadlí sám Třešňák), s kytarou a harmoničkou skříplou do drátku od blatníku jízdního kola, založí společně s Bélou a dalším sousedem kontrabasistou kapelu.
Ukázky z povídky Romulus a Romus uslyšíme v podání samotného tvůrce. Pořad autorského čtení připravila v roce 2000 Alena Zemančíková, která Třešňákovo čtení doplnila i o autentické vyprávění z jeho koncertu a na závěr i o krátký rozhovor.
Související
-
Splácím dluh těm, kteří mi pomohli přežit 70. léta, říká vydavatel Lubomír Houdek
Užitečné s příjemným aneb knihy o spánku, očkování či mikrobiologii a desky Vladimíra Merty, knížky Jana Buriana anebo knižní rozhovor s hudebním kritikem Jiřím Černým.
-
Vladimír Macura: Sen o vlasti. Literární historik a spisovatel se zamýšlí nad českou národní hymnou
Klasické zamyšlení o české národní hymně od literárního historika a spisovatele Vladimíra Macury. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
-
Pavel Eisner: Bohyně čeká. Vyznání českému jazyku v podání Petra Haničince
Básnickým vyznáním českému jazyku Pavla Eisnera jsou jeho Sonety kněžně nebo traktát Bohyně čeká, z něhož část v podání Petra Haničince přinášíme k poslechu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
