Vladislav Vančura: Jezero Ukereve. Boj nejen proti spavé nemoci

2. červen 2024

Hra pro pamětníky

Boj se zákeřnou nemocí, odpor proti kolonialismu, vášnivou lásku dcery domorodého krále a bělošského lékaře – to vše použil Vladislav Vančura ve své hře z exotického prostředí. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: poslanec Tümpl (Bořivoj Navrátil), poslanec Neumann (Jiří Suk), dr. Koch (Zdeněk Řehoř), námořník (Jiří Vala), Forde (Vladimír Ráž), Lee (Jorga Kotrbová), Goan (Miloš Nedbal), Horowitz (Čestmír Řanda), seržán (Jiří Mikota) a další

Dramaturgie: Pavel Minks

Hudba: Jan Tausinger

Režie: Stanislav Vyskočil

Natočeno: 1978

V říjnu 1929 publikoval časopisecky Vladislav Vančura filmové drama Lethargus (knižně vydáno až roku 1986). V roce 1935 se k námětu vrátil a napsal svou v pořadí čtvrtou hru Jezero Ukereve. Drama reagovalo na nedávnou italskou agresi v Habeši i na narůstající německý nacismus.

Děj umístil Vančura k jezeru Ukereve (u nás pravděpodobně známější pod názvem Viktoriino jezero). Na pozadí německých koloniálních ambicí sledujeme snahu lékaře Forda o nalezení léku proti spavé nemoci. Tato postava má předobraz v irském misionáři R. M. Fordovi (1861–1948), který se na léčení spavé nemoci skutečně podílel.

Hra měla premiéru v únoru 1936 v režii Jiřího Frejky, s hudbou Jaroslava Ježka, na scéně Bedřicha Feuersteina a Václava Gottlieba, s Eduardem Kohoutem, Václavem Vydrou st., Jiřinou Šejbalovou, Zdeňkem Štěpánkem a dalšími předními herci tehdejšího Národního divadla. Na počátku šedesátých let využil hru pro svoji stejnojmennou operu Otmar Mácha.

autor: Martin Velíšek