Vladislav Vančura: Jak číst a Poznámka o humoru

Jak číst
Z knihy Vědomí souvislostí vybrala a upravila Dagmar Oravová. V režii Vladimíra Tomeše účinkuje Petr Křiváček.

Poznámka o humoru
Slavný esej z roku 1929. Účinkuje Václav Mareš. Režie Petr Adler.

Spisovatel a filmař Vladislav Vančura se narodil 23. června 1891 v Háji u Opavy rodině správce cukrovaru. Nepatřil ke snaživým studentům a maturoval ve věku, kdy jiní už končí vysokou školu. Kromě toho se učil knihkupcem, pracoval jako úředník, studoval na uměleckoprůmyslové škole, jeden semestr strávil na právech. Nakonec vystudoval lékařskou fakultu.

Vladislav Vančura|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

V roce 1923, dva roky po promoci, mu vyšla první kniha povídek a črt Amazonský proud, jež vyrůstá z fantazie a atmosféry kolem Devětsilu. Následoval povídkový triptych Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Zároveň však v témže roce, 1924, vyšel román Pekař Jan Marhoul, originální podobenství o lidském údělu, o jeho kráse i tragičnosti. A v těsném sledu se pak objevil velký protiválečný román Pole orná a válečná. Humorně laděná novela Rozmarné léto uchvacuje nápady, jazykem a obrazností.

Na přelomu dvacátých a třicátých let vytvořil čtyři experimentální díla, dvě scénické básně Učitel a žák a Hrdelní pře anebo Přísloví. Vančura experimentuje i v úsměvné knížce pro děti Kubula a kuba Kubikula (z roku 1931), která přitahuje čtenáře dodnes. K vynikajícím Vančurovým dílům patří též Markéta Lazarová, baladický příběh s motivy z historie autorova rodu, Útěk do Budína o tragické lásce Češky a Slováka, Konec starých časů, okouzlující capriccio s prášilovskými motivy. Trojici těchto románů z třicátých let výtečně doplňují povídky z Luku královny Dorotky. Vrchol nových tendencí ve Vančurově próze přichází v roce 1936 v Třech řekách.

Tragický osud velkého autora, který byl popraven nacisty 1. června 1942, nalezl odezvu i v jeho díle – končí totiž dvěma rozměrnými torzy. Torzem zůstal záměr trilogie Koně a vůz, rozvětvené ságy statkářského rodu, z níž vyšel pouze úvodní díl Rodina Horvatova. Ještě významnějším torzem se stalo monumentální plátno Obrazů z dějin národa českého. Kromě mistrné práce s jazykem je pro Vančurovu poetiku charakteristický lyrismus a filmová obrazivost.