Vladimír Smékal. Hledejme růže na trnitém keři

Vladimír Smékal přitahuje ve svých publikacích a přednáškách i laickou veřejnost k zamyšlení se nad otázkami etiky a otázkami sociální, občanské a duchovní kultury osobnosti. Přivádí nás posluchače a čtenáře k zamyšlení, jak my sami přemýšlíme o událostech svého života, nakolik je můžeme ovlivnit či změnit, nakolik si - ač si to nedokážeme a často ani neumíme přiznat - mnohá trápení způsobujeme sami.

"I když v globalizujícím se světě jeho stav nemůžeme příliš ovlivňovat, můžeme se aspoň snažit o vyladění svého mikrosvěta k harmonii, vzájemné úctě a snášenlivosti. Nenechejme se znechutit nekulturností politiků a šéfů, upadajícím zájmem svých známých o věci veřejné, klesajícím procentem voličů a dalšími negativními jevy. Před těmito signály životní negace nelze zavírat oči, ale ani "házet flintu do žita".

Jsem přesvědčen, že i těmto negativním jevům lze čelit stále obnovovaným úsilím hledat konstruktivní řešení a snažit se je uvést v život. Připomínejme si, že je lepší hledat růže na trnitém keři, než vidět jenom trny na růžovém keři. I optimismu se lze naučit. Vědění samo o sobě je pesimistické, optimismus je aktem víry.

Zakladatel logoterapie Viktor Frankl, vídeňský psycholog a lékař, který přežil čtyři koncentrační tábory, říká v jedné své studii: "Svět je ve špatném stavu, ale všechno bude ještě horší, pokud každý z nás neudělá to nejlepší. Od Osvětimi víme, čeho je člověk schopen, od Hirošimy víme, co vše je v sázce."

Ano, zkoumejme, co je to nejlepší - nejen pro nás, ale i pro druhé -, a začněme u sebe. Oživujme v sobě vědomí, že budoucnost je otevřená a že to, jaká bude, závisí i na každém z nás." Vladimír Smékal v knize Víš, jak žít?

Nejlepší pozvánkou k poslechu Telefonotéky s profesorem Vladimírem Smékalem, který vystudoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, kde dnes působí jako emeritní profesor, jsou reakce posluchačů během vysílání. Vybíráme následující:

"Dobrý den, děkuji za krásný rozhovor a přeji panu Smékalovi mnoho zdraví a síly do další práce. Vážím si vzdělaných a moudrých lidí a prosím o malou odpověď na mou velkou otázku :-) Pane profesore, proč se lidé stále snaží hledat život ve vesmíru, daleké planety a přitom neumí hospodařit s tak obrovským darem, kterým Země bezesporu je. Lidé dostali ráj a nestačí jim to. Není toto jádro problému dnešních civilizačních svárů?

Myslím, že už staří řečtí filozofové nás varovali, že když svěříme vládu hloupým a nebudeme chtít u kormidel vlád vzdělance a učence, zle se nám povede. Na jejich slova už došlo mnohokrát. Do stejné řeky nevstoupíš, to tady asi neplatí. Historie se neopakuje, jen lidé jsou stále stejně hloupí."

"Chybí mi slova na vyjádření svých pocitů, slyším-li Vašeho dnešního hosta. Více takovýchto hlubokých Telefonoték! Potřebujeme slyšet tu vzdělanost, kultivovanost, vlídnost a laskavost jako sůl."

"Mám ohromnou radost z dnešní Telefonotéky. Cítím velký vděk za to, že můžu slyšet Vašeho dnešního hosta, moudrého a laskavého pana profesora Smékala. Dlouhodobě sleduji projevy pana profesora v rozhlase, je to vždy to pravé slovo pro duši, velký dík Vám oběma a přání všeho dobrého."