Vladimír Skalský zachytil svět, který už neexistuje. Právem získal Cenu Asociace českých kameramanů ze celoživotní dílo
Kameraman a režisér Vladimír Skalský patří k dokumentaristům, kteří vytvářeli specifickou obrazovou poetiku československého dokumentu už od přelomu 50. a 60. let minulého století. Jako syn a vnuk fotografů nejdřív pokračoval v rodinné tradici, brzy ale přešel k pohyblivým obrázkům.
Spolupracoval s režisérskými dokumentaristickými esy typu Rudolfa Krejčíka, Jana Špáty, Radúze Činčery, Evalda Schorma či Zdeňka Kopáče. Hraný film ho téměř minul, výjimky se dají spočítat na prstech jedné ruky.
Do Afriky se Vladimír Skalský dostal díky zakázce zambijského studia Malachite Films, měl točit instruktážní filmy určené zaměstnancům tamních měděných dolů. Dohoda byla podepsána, ale než došlo k její realizaci, přišel srpen 1968 a s ním sovětská okupace Československa. Noví vládci země, Krátkého filmu a Filmexportu nechtěli Skalského do Afriky pustit. Nakonec odjel jenom proto, že šéfové Malachite Films pohrozili Československu vysokou pokutou.
Čtěte také
Na černém kontinentě pak Vladimír Skalský objevoval a zaznamenával mizející světy, které bychom dnes už hledali marně. Natočil filmy Africký odkaz, Šamoama lovec, Pastor Ezeki a Kouzelníci – Kubikišové. V Africkém odkazu, což je jeho první velký africký film, odhaluje samotný prapůvod umění. „Měl jsem natočené věci, které umožňovaly lidem být někým, kým nejsou – masky; věci, něčím, čím nejsou – amulety; a věci, které lidem umožňovaly dozvědět se, co nevědí – předpovídací pomůcky. Uvědomil jsem si, že všechna tato přání být něčím víc se zračila v dílech domorodců, a já jsem je měl na filmu,“ vybavuje si, jak se rodila koncepce filmu, který poté dobyl několik zahraničních festivalů. I další Skalského africké filmy mají zajímavou historii, většinou vznikaly přímo mezi domorodci.
Po tříletém pobytu v Africe se filmař vrátil do Československa a dál točil dokumenty. Celkem natočil zhruba 250 filmů, z toho 60 jako režisér. Úctyhodná bilance!
Své zkušenosti si přitom nenechával jen pro sebe. Učil na své alma mater FAMU, a na Pražské filmové škole. Svými cenami se nerad chlubí, ale právě na Prague Film School převzal ocenění, na které je pyšný. Od studentů školy dostal zcela zvláštní Cenu pro vynikajícího učitele. Tahle cena byla vytvořena jenom pro něj a dokládá, jak oblíbeným Vladimír Skalský byl a je.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
