On, vítěz, vztyčen nad Letnou

25. únor 2018

Sedm let žilo naše hlavní město ve stínu takzvané „fronty na maso“, vysoké 15 metrů a vážící 17 tisíc tun, zhotovené z dvou set třiceti pěti bloků z liberecké žuly, zasazených do železobetonového jádra. Stalinův pomník očima básníků on-line k poslechu do 3. března 2018.

Jako bychom navzdory četným fotografiím a filmovým záznamům hovořili o jakémsi přízraku, nebo groteskně-chmurném snu. Pozoruhodnou kapitolu moderních dějin naší vlasti, kterou představuje výstavba a pozdější demolice olbřímího pomníku Josifa Vissarionoviče Stalina, chceme v našem pořadu nahlédnout prostřednictvím reflexí, jež zanechala v českém písemnictví: v poezii, deníkových záznamech a glosách takových autorů, jakými jsou Jan Hanč, Josef Topol, Jan Rychlík, Antonín Brousek, Ivan Martin Jirous a další. Předkládáme pestrou mozaiku rozličných textů, působících možná jako větší či menší žulové úlomky letenského kolosu, jenž byl sice před šestapadesáti lety rozmetán, jehož stín však ještě dlouho ležel na naší společnosti a tak úplně nezmizel dodnes.

Paradoxnost stavění a bourání pomníků v Čechách jedinečně nahlédl ve své vzpomínkové knize i básník, alchymista a nakladatel Vladislav Zadrobílek alias D. Ž. Bor:

Stálo by za to spočítat, kolik v naší zemi bylo položeno základních kamenů, na kterých nikdy žádný pomník nestál, kolik soch ze základních kamenů zmizelo na čas či navždy; z těch kamenů by se dal postavit památník mnohem větší než na vrchu Žižkově. A kolik pomníků jsme později sami strhli, abychom neměli trapný pocit z vlastních dějin a zbavili se tak nočních můr a děsivých smrtihlavů; měly zůstat, kde byly. Jak nádherným pomníkem byla Stalinova socha na Letné po třetím odstřelu, zbavená dvouřadu žen a mužů, kdy z J. V. S. zbyl k nebi trčící, přízračně rozeklaný obelisk!

Účinkují: Ivan Řezáč, Jan Vlasák, Jaromír Meduna a Kamil Halbich

Připravil: Petr Adámek
Režie: Lukáš Hlavica

Natočeno v roce 2018.

autor: Petr Adámek
Spustit audio