Víte, jak si hrají tatínkové?
Když se podíváte zpětným zrcátkem na dramaturgie divadel, zjistíte, že všechno už tady vlastně bylo. Dokonce i v oblasti pohádek, která má tu výhodu, že se v ní může objevit i to, co neexistuje, a má tak zdánlivě neomezené pole působnosti. Nezbývá tedy, než již odehranou pohádku vzít na repertoár znovu, ale docela jinak. Přesně to udělal hradecký DRAK se Sněhurkou. Vzal ji doslova "do dílny" a celou ji převrtal.
Na začátku inscenace máte pocit, že jste se ocitli v období slavného socialistického realismu. Uprostřed scény stojí ponk a okolo několik řemeslníků v montérkách piluje, vrtá, brousí a zabíjí (tedy tak jak se zabíjí hřebík). "Parta brusiče Karhana" napadne divadelního pamětníka, ale hned vzápětí vstoupí do zdánlivé reality fantazie a s ní i kouzlo divadla. Vchází další muž a přináší promptní zakázku - vyndá panenku, která umí říkat MAMA, a chce ji předělat tak, aby říkala i TATA. Nato zazní věta, která je klíčem k celé inscenaci: "No, to si s ní budeš muset pohrát." Hraní je zde opravdu klíčem ke všemu, a klíč (ten na utahování šroubů) se stává hudebním nástrojem - xylofonovou součástí velkého orchestrionu, v němž hrají i pivní lahve, skleničky od okurek, různé nářadí, prostě vše, co lze najít v dílně. Z toho všeho vzniká scénická hudba, která oživuje mrtvé předměty, což je podstata loutkového divadla.
A tak se rozvíjí i samotná pohádka. Vše ve Sněhurčině příběhu vzniká z výbavy dílny. Šaty ze starého igelitu, vlasy z koudele, zrcadlo ze staré televize, domeček trpaslíků z bedny na nářadí a tak dále. Mimochodem trpaslíci - jejich zjevení patří k nejsilnějším okamžikům. Tři herci vyhrnou nohavice a na bílých holinkách mají svářečské brýle a různé smetáčky - a nikomu nevadí, že těch trpaslíků je vlastně jen šest. Vždyť v divadle si vše dokážeme domyslet, tak k čemu doslovnost, která byla vlastní právě zavrženému socrealismu.
Pohádka uhání v neuvěřitelném tempu dvaceti nápadů za minutu, až dojde k happy-endu. Nejen tomu pohádkovému, ale happy-endu celé inscenace - panenka řekne TATA. Takže pokud máte v životě šedo a na duši splín, zajděte si do této dílny, kde vám ze slaných slzí dokáží udělat sladký úsměv tak, jako z mama tata. Pokud jste z Prahy, určitě využijte možnosti tuto neděli 13. 11. ve Švandově divadle v rámci přehlídky České divadlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
