Vít Zdrálek: Ignorovat na univerzitě Afriku? Přepych, který si nemůžeme dovolit

13. srpen 2018
Filozofická fakulta UK

Proč potřebujeme africká studia na české univerzitě? Toť otázka, nabízí se hamletovská odpověď.

Pro vysvětlení dodejme, že africká studia v České republice již druhou dekádu neexistují.

A pro větší pádnost si to řekněme ještě jinak. V České republice neexistuje univerzitní obor ani specializované pracoviště, které by systematicky rozvíjelo poznání a výuku o, po Asii, největším a nejlidnatějším kontinentu, který čítá 54 států, mluví se na něm více než dvěma tisíci jazyky a který začíná 28 kilometrů od Gibraltarské skály. Hic sunt leones, zde jsou lvi, chce se zopakovat starořímské rčení, které dobře vystihuje náš dosavadní přístup k věci.

Pro pořádek, neznamená to, že by se u nás nikdo odborně nezabýval či neučil o čemkoli africkém, ale specializované pracoviště, a především univerzitní obor, který by bylo možné studovat, skutečně neexistuje. Pokusy o etablování afrikanistiky proběhly v posledním desetiletí například v Plzni a v Hradci Králové a kurzy s africkou tematikou se jako součást jiných oborů učí tu a tam i jinde. Je to ale naprosto nedostatečné.

Vít Zdrálek: My jsme přece neměli kolonie (úvaha o koloniální imaginaci)

03654062.jpeg

My jsme přece neměli kolonie, opakuje se čas od času argument hájící naši neochotu podílet se na řešení uprchlické a migrační krize.

Afrikanistika na pražské Filozofické fakultě, kde obor od 60. let minulého století do doby těsně po roce 2000 fungoval, mívala světový zvuk. Tamější historik Ivan Hrbek byl například jedním z editorů devítisvazkových Všeobecných dějiny Afriky vydávaných UNESCO a v roce 1966 v češtině sám vydal monumentální dvousvazkové Dějiny Afriky.

Pražská Filozofická fakulta také mimo jiné vychovala celou řadu vynikajících znalců afrických jazyků. Ještě kolem roku 2000 zde studovala třeba svahilistka Alena Rettová, která dnes vede katedru afrických jazyků a kultur na prestižní Škole orientálních a afrických studií při Londýnské univerzitě.

Člověk si jen povzdechne: škoda, že ji nevede tady. Filozofická fakulta však dlouhodobě čelí nesmírnému podfinancování a ze strany univerzity k otevírání nových či obnovování „starých“ oborů, zdá se, chybí vůle, a to realitě současného světa navzdory.

Jako námitka se často opakuje argument. že zájemci o africká studia mají jít studovat do zahraničí, protože u nás si přece nemůžeme dovolit udržovat špičkovou vědu ve všech oborech, natož v něčem tak specializovaném. Tak zaprvé, africká studia nejsou marginální ani úzce zaměřený obor, viz úvod této úvahy, a vzhledem k rostoucí naléhavosti afrických témat v mezinárodní politice se jím v blízké budoucnosti jen těžko stanou. Na konferenci evropských afrikanistů, která se koná jednou za dva roky pod záštitou Africko-evropské skupiny pro mezioborová studia, AEGIS, se jich třeba vloni v Basileji sešlo sedmnáct set.

Vít Zdrálek: Současný svět jako zředěný apartheid?

03019759.jpeg

Myšlenka tzv. odděleného vývoje ras a kultur nebyla původně politická.

Zadruhé, ačkoli argument zní jak po stránce ekonomické, tak z hlediska nároků na kvalitu logicky, neobstojí. Mezinárodní úroveň bádání je samozřejmě nezbytnou podmínkou kvality, ale nutnost studovat obor v zahraničí je něco jiného, zvlášť v oblasti humanitních a společenských věd. V tomto typu studia je totiž klíčové vztahovat poznatky také k vlastní kulturní a sociální zkušenosti a jako absolvent pak aktivně působit a kultivovat debatu i v domácím prostředí. A úplně prakticky, kdo z těch, kteří se k ne právě snadnému kroku kompletního studia v zahraničí odhodlají, seženou si na něj prostředky a absolvují jej, se poté bude chtít vrátit? Za poslední dekádu a půl o nikom takovém nevím.

Proč tedy potřebujeme africká studia na české univerzitě? Protože prostě potřebujeme kompetentní lidi a experty, kteří budou schopni poučeně uvažovat o nejrůznějších afrických tématech. Kteří nad nimi budou přemýšlet v českém kontextu, a to v rovině politické, sociální, historické i kulturní, a kteří budou v neposlední řadě jazykově vybaveni. Je tu sektor státní správy, je tu soukromý byznysový sektor, jsou tu kulturní instituce, jsou tu rozvojové a neziskové organizace, jsou tu média. Tam všude experti na Afriku chybí a na kvalitě diskuse o nejrůznějších tématech to je bohužel krutě znát.

Lze se sice tvářit, že to vlastně není důležité a že si nějak vystačíme, pak ale připomínáme onoho příslovečného pštrosa s hlavou až po krk v písku. Shlížet se v ignoranci je zkrátka přepych, který si, domnívám se, v dnešní době nemůžeme dovolit. A chcete-li, kvalitní africká studia na české univerzitě jsou v našem nejlepším národním zájmu.

Spustit audio
autor: Vít Zdrálek