Víří a poletuje kolem nás. Co ale prach říká o našem způsobu života?

17. leden 2021

Prach není inovativní materiál, ale dá se s ním pracovat tvůrčím způsobem. Jak prach vidí umělci a designéři? A k čemu je inspiruje?

Absolvent architektury na VUT v Brně Adam Hudec v ArtCafé mluví o svém několikaletém průzkumu fenoménu prachu a představuje svou výstavu Prachovnice, která na konci roku 2020 proběhla v Galerii Architektury Brno. „Cílem výstavy je rekalibrovat vnímání dopadů naší činnosti na životní prostředí,“ říká Adam Hudec. Slovenský umělec usazený ve Vídni se v rámci vědecko-uměleckého projektu pokusil zviditelnit prach. Na brněnskou výstavu připravil i vizuální analýzu prachu v Brně, při jeho sběru využil tzv. prachytače, které si sám vyrobil. Hudec zkoumá prachové částice jako informační nosiče toxinů a dívá se na ně jako na produkty naší kultury a ekonomických cyklů. Prachovou patinu, která se usazuje na fasádách domů, pak vnímá jako hořkou pravdu o toxicitě vzduchu.

Výstava provokuje k otázce, kdy se naučíme koexistovat s naším životním prostředím.
Adam Hudec

S druhým hostem, Eliškou Knotkovou z informačního a vzdělávacího centra pro inovativní materiály matériO Prague, jsme společně hledaly různé podoby pozornosti, kterou umělci a designéři prachu věnují. Na prach se totiž lze dívat i jako na surovinu. „Prach může působit negativně v rámci našeho zdraví nebo životního prostředí, když se ale dobře zpracuje, má v sobě další potenciál a přidanou hodnotu,“ uvedla Eliška Knotková, která v pořadu představila několik pozoruhodných projektů, kde prach v tomto kontextu figuruje. Ať už jako součást glazury, která se zabarvuje podle míry znečištění konkrétních míst sběru, nebo jako součást virtuální reality, kde nahlížíme tanečníky ve virtuálním prostoru právě z perspektivy prachové částice.

Knihovna materiálů matériO Prague, Masterclass
Pořad připravila: Jitka Kostelníková
Hudbu vybíral: Jiří Špičák


Spustit audio

Související