Vietnamské pohádky

12. září 2008
00402338.jpeg

Přeneseme-li se vzdušnou čarou přibližně dvanáct tisíc kilometrů směrem na východ od České republiky, dostaneme se na poloostrov Zadní Indie, nebo-li Indočínský poloostrov, na jehož východním pobřeží se rozkládá stát známý pod jménem Vietnam.
Počátky jeho historie spadají hluboko do prvního tisíciletí před naším letopočtem. Vlastní geografická poloha země - mezi Indií a Čínou - napovídá, že se zde více či méně musely projevit prvky indické i čínské kultury.
Ve vietnamských pohádkách se tak prolínají postavy z buddhismu, konfuciánství i taoismu a někdy najdeme i paralelu s místním animismem. Už z prvních mýtů je zřejmé, že Vietnamci odvozují svůj původ od božských bytostí.

Na vrcholu vietnamského mytologického systému stojí Nefritový císař. Jeho dvůr tvoří duchové různých povah, bytosti, které mají určité lidské vlastnosti a které mají moc a sílu za lidi rozhodovat, trestat je či odměňovat. Symbolem panovníka, božské neomezené moci a síly (a především symbolem dobra) se ve vietnamské mytologii i v dějinách země stal drak. Drak se umí proměňovat v lidskou bytost, dokáže létat a žít jak na zemi, tak i vodě. Vodní království je dalším hojným znakem vietnamských pohádek. V mytologii představují hadi děti Vodního krále a ohlašují záplavy či vodní katastrofy. Vodní král je strážcem neuvěřitelných pokladů a strážcem magických sil, které mohou být ve formě božských darů u příležitosti významných událostí nebo za velké zásluhy dočasně propůjčeny obyčejným smrtelníkům.

Specifickým motivem, který se v dějinách vietnamské lidové slovesnosti objevuje, je národní nezávislost. Souvisí to s řadou historicky doložených bojů za nezávislost, například na severním sousedovi. Proto se i v legendách a pohádkách objevuje motiv zázračné zbraně (často meče).

Vybrané vietnamské pohádky (z knihy Dračí král, v překladu Petry Müllerové) čte Miroslav Táborský v režii Petra Mančala.