Verze a kontroverze Ludvíka Vaculíka

3. červen 2026

Ludvík Vaculík (1926−2015) nebyl jen spisovatel a novinář. Ve svém životě zastával mnoho rolí. Následující pořad jej představuje jako spisovatele, disidenta, Valacha a indiána, muže, přítele a otce. Ke stému výročí Vaculíkova narození připravili a v nahrávkách hovoří Anna Mrázková a Marcel Peterka. Premiéru poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.

Účinkují: Tomáš Šulaj, Jaroslav Tomáš, Tomáš David, Hana Briešťanská a Markéta Matulová, Petr Kotyk, Vladimír Karfík, Břetislav Rychlík a Jan Vaculík
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Hana Mikolášková
Premiéra: 3. 6. 2026
Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu.

Sto let od narození Ludvíka Vaculíka (1926–2015) není jen příležitostí k ohlédnutí za literární legendou, ale i k dialogu mezi generacemi. Pořad z cyklu Večer na téma s názvem Verze a kontroverze Ludvíka Vaculíka, který připravili mladí scenáristé Anna Mrázková a Marcel Peterka, zkoumá šíři autorova odkazu i mnohovrstevnatost jeho povahy.

Cesta čerstvých absolventů Divadelní fakulty JAMU za hledáním stop Ludvíka Vaculíka začíná v Památníku národního písemnictví u literárního historika a archiváře Petra Kotyka, dále navštívili literárního kritika Vladimíra Karfíka a autorova syna Jana Vaculíka. Ten se s otcovým dílem vypořádává aktivně: účinkuje v divadelní inscenaci Vaculíkova románu Sekyra v brněnském HaDivadle.

O síle Vaculíkova slova a jeho převodu na jeviště hovoří rovněž režisér této inscenace Břetislav Rychlík. V pořadu zazní ukázky z Vaculíkových textů Jak se dělá chlapec, Český snář, Rušný dům či Morčata a dále úryvky z textů jeho manželky Madly a dcery Cecílie.

autoři: Anna Mrázková , Marcel Peterka
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.