Veronika Lefrancois: Papež a Ukrajina

3. duben 2023

Je tomu už deset let, co na svatopetrský stolec nastoupil argentinský jezuita Jorge Mario Bergoglio, první papež narozený mimo evropský kontinent. Rozhodl se přijmout jméno František, aby vyjádřil svou snahu co nejvíce podporovat ty nejpřehlíženější jedince lidské společnosti, jako to činil svatý František z Assisi.

Nejen sociální citlivostí, ale i osobní skromností a nenuceným vystupováním vzbudil rychle sympatie veřejnosti. Usměvavý a spontánní Jihoameričan František představoval pro mnoho věřících i nevěřících závan čerstvého vzduchu po období jeho poněkud upjatého předchůdce, Benedikta XVI.

Čtěte také

Nicméně, ti, kteří si od Františkova papežování slibovali modernizaci katolické církve a nějaké radikální reformy, byli nakonec spíše zklamaní. Papežův boj proti sexuálnímu zneužívání ze strany duchovních je považován za nedostatečný, stejně jako jeho podpora homosexuálních svazků. Ani v otázce potratů nebo svěcení žen neprojevil František nikterak pokrokový postoj. A nakonec ani celibát kněží nebude zrušen za současného papeže.

U příležitosti svého desátého výročí ve funkci poskytl František rozhovor několika médiím a vyvolal menší rozruch svými slovy pro švýcarskou televizi RSI. Mimo jiné se v něm totiž vyjádřil ke konfliktu na Ukrajině, který je podle něj ekvivalentem třetí světové války, do kterého zasahují imperiální zájmy různých velmocí, nejen té ruské.

Nedůvěra vůči USA

Jak chápat tento výrok? Čí zájmy má přesně papež na mysli? Americké? Nebo čínské? To jasně neřekl. Každopádně to ale vyznívá tak, že Rusko není jediným viníkem v tomto konfliktu.

Čtěte také

Už od počátku invaze zaujímá papež František vůči ukrajinské válce poněkud nejednoznačné, až neobratné stanovisko. V květnu loňského roku dokonce kritizoval NATO za to, že údajně ruský vpád na Ukrajinu vyprovokovalo, čímž dal přímo zaznít ruské propagandě.

Papež pravidelně odsuzuje válečné násilí a volá po míru, aniž by přímo odsoudil Vladimira Putina, který je přitom za násilnosti a masakry na Ukrajině přímo zodpovědný. Františkova nerozhodnost v této otázce byla před časem patrná z jeho odpovědi na dotaz, zda je správné posílat zbraně na Ukrajinu. Po zaváhání prohlásil, že neví, jak na to odpovědět.

Papež se ocitl v nepříjemné pozici. Od počátku svého pontifikátu je oddaný ekumenismu a mezináboženskému dialogu a stejně jako jeho předchůdci touží po přiblížení Vatikánu k ruské pravoslavné církvi. „Aby Evropa dýchala oběma plícemi,“ jak říkával papež Jan Pavel II. S ruskou agresí na Ukrajinu, která je vedena za vydatné podpory pravoslavné církve, se dnes toto sblížení jeví jako pouhá vidina.

Čtěte také

V neposlední řadě je papež Latinoameričan a na rozdíl od Poláka Jana Pavla II. mu komplexní historie rozkolu mezi evropským Východem a Západem není blízká. Jakožto Argentinec chová František i jistou nedůvěru vůči Spojeným státům, kterým nemůže přiznat úlohu obránců demokratického světa.

Bohužel papežova vlažná podpora Ukrajiny nachází odezvu u mnoha věřících. A tak není ani divu, že obyvatelé tradičně katolické Itálie patří dnes v Evropě k těm, kteří nejvíce odmítají poskytovat vojenskou pomoc napadené zemi.

Autorka je publicistka

autor: Veronika Lefrancois
Spustit audio