Veronica Guerin - přefabulovaný dokument
Veronica Guerin je přesně ten typ filmu, který sází především na svou společenskou atraktivitu. Jedná se o skutečný, sedm let starý příběh irské novinářky, která v boji za spravedlivější svět - svět, kterému by nevládli drogoví dealeři, obětuje vše. Hlavním hrdinou je emancipovaná žena, která bojuje proti zlu, ke všemu má reálný podklad ve skutečnosti - takřka ideální kritéria zcela vyhovující současné společenské poptávce. Přesto v jistém ohledu Veronica Guerin postrádá na přesvědčivosti.
Veronica Guerin (ztvárněná stoupající hvězdou posledních let Cate Blanchett) je mladá, cílevědomá, atraktivní novinářka s velmi vyvinutým smyslem pro spravedlnost. Do irského Independentu píše články o dublinském podsvětí, což jí vcelku logicky přináší řadu nepřátel z tohoto prostředí. Zejména od chvíle, kdy se rozhodla skousnout poněkud objemnější sousto - popsat praktiky zdejší drogové mafie a docílit tím zpřísnění zákonů, které by jí omezily prostor. Svému poslání obětuje vše, napřed volný čas, pak rodinný život, nakonec i život vlastní. Nikdo ji nedokáže zastavit, i když každému musí být zřejmé, že taková hra nemůže mít dobrý konec.
Z čistě etického hlediska je vše v pořádku. Význam filmového zpracování takového tématu je zřejmý a společnosti nepopiratelně přínosný. Model jedince, který se obětuje pro vyšší pravdu, dokáže obdivuhodně čelit evidentnímu zlu a nakonec přes velké ztráty vítězí, není také ve filmu žádným novem - stačí vzpomenout na úspěch tři roky staré Erin Brokovich. Přesto, i při zpracování zdánlivě tak jednoduchého tématu s jasně mířenou výpovědí, by se nemělo zapomínat na to, aby jednání postav bylo pro diváka přesvědčivé. V tom má Veronica Guerin poměrně znatelné mezery.
Scénáristická dvojice Carol Doyle a Mary A. Donoghue se mohla do velké míry držet faktů, v mnohém jí pomohly výpovědi rodinných příbuzných novinářky Guerinové, často bylo také nutné trošku zafabulovat. Například na místech, kdy se snažila navázat kontakt se samotnými zločinci. Jen těžko se dá věřit tomu, že by jindy tak duchapřítomná novinářka byla při pokusech získat od drsných chlápků z podsvětí informace tolik nedůvtipná a toporná. Když pokládá otázky typu "Dobrý den, jmenuji se Guerinová, píši článek o dublinské drogové situaci a chtěla bych znát jména lidí, co pro vás pracujou" případně "Na tohle sídlo jste si asi nevydělal poctivě, kde jste na něj vzal peníze?", nelze pak ani považovat za nelogické ofenzivní reakce (mnohem přesvědčivějších) narkomafiánů. Jinak poměrně věrohodná dokumentární atmosféra celého snímku dostává na těchto místech zbytečné rány do zátylku a převrací tak krátkodobě divákovy sympatie k opačné straně - těžko se dohadovat, jestli o to režisér Joel Schumacher stál.
Tam, kde snímek vychází z faktů a skutečných událostí, dosahuje velmi autentické působivosti. Na místech, která tvůrci museli dolepovat, je změna materiálu dost znatelná a při detailnějším pohledu dojem z celku ruší. To nic nemění na faktu, že z většího odstupu je záměr i smysl Veronicy Guerin zcela jasný a že je správné, že se do našich kin dostal.
Veronica Guerin (USA, 2003) Hrají: Cate Blanchett (Veronica Guerin), Gerard McSorley (John Gilligan), Ciaran Hinds (John Traynor); Hudba: Harry Gregson-Williams; Kamera: Brendan Galvin; Scénář: Carol Doyle, Mary Agnes Donoghue; režie: Joel Schumacher; 92 minut, titulky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
