Vermeer a hudba: Láska a pohoda v holandském zlatém věku

3. červenec 2013
02921343.jpeg

Londýnská Národní galerie připravila velmi zajímavou výstavu, která představuje, jak v 17. století, tedy ve „zlatém věku“ holandské malby, reflektovali tehdejší mistři oblíbené hudební seance.

Největším magnetem expozice jsou obrazy proslulého Jana Vermeera van Delft, který ztvárnil různá hudební témata ve dvanácti ze šestatřiceti pláten, u nichž jsme si jisti jeho autorstvím. Kurátoři výstavy vybrali pět Vermeerových prací. Dvě, Mladá žena sedící u virginalu a Mladá žena stojící u virginalu, jsou ze sbírky samotné Národní galerie. Další obraz, Hodina hudby, je zapůjčen z Královské sbírky, čtvrté plátno zapůjčil Kenwood House, který je v současné době v rekonstrukci, a na tomto plátnu Vermeer ztvárnil někdy v roce 1672 hráčku na kytaru. Tyto čtyři práce, které jsou dobře známé pravidelným návštěvníkům londýnských kulturních institucí, pak doplňuje malá olejomalba nazvaná Mladá žena sedící u virginalu, která byla zapůjčena ze soukromé sbírky v New Yorku. Vermeer tento obraz namaloval v letech 1670 až 1672. Závěr výstavy seznamuje velmi podrobně a zajímavě s různými Vermeerovými malířskými technikami.

Výstava představuje také práce Vermeerových současníků, například Jana Steena, Gabriela Metsua či Gerarda der Borch. Kromě obrazů jsou vystaveny rovněž originální dobové nástroje, třeba loutna, kytara nebo cembalo. Také jsou představeny různé holandské zpěvníky, které byly v 17. století velmi populární.

Na výstavě nechybí ani samotná hudba. Po celou dobu jejího trvání, vždy ve čtvrtek, v pátek a v sobotu, tu bude vystupovat soubor the Academy of Ancient Music, v jehož podání zazní dobové skladby.

02921340.jpeg

Generaci holandských malířů 17. století kdysi výstižně charakterizoval francouzský historik umění René Huyghe: „A tak mohla vstoupit na scénu generace malířů roku 1630, generace malířů, jako byli Metsu, Pieter de Hooch, Vermeer, aby pro nás vyslovila onu pronikavou i křehkou báseň uzavřeného života, kde mladé ženy našlapují na špičky v lahodnosti jemně splývajících světel a stínů. Vládne tu průzračnost a šepot, návštěvníci těchto míst jsou vzácní a diskrétní.“

Nebylo nikterak náhodné, že Vermeerovo dílo začali obdivovat již impresionisté. „On je hvězda, vyčnívá dokonce i nad Pietera de Hoocha, který byl okouzlujícím malířem,“ prohlásil o Vermeerovi jeden z nejlepších současných britských výtvarníků David Hockney.

Přes Vermeerovu dnešní proslulost toho víme až překvapivě málo o jeho životě. Je známo, že se narodil v roce 1632 v rodině krejčího, ale nezachovaly se žádné dokumenty o jeho mládí, ani o učednických letech. Do malířského cechu byl přijat v roce 1653, kdy se také oženil s Catharinou Bolnesovou. Přestože jeho žena pocházela ze zámožné rodiny a on sám byl váženým malířem, potýkal se stále s finančními potížemi. Celý život prožil v Delftu, v jehož archivech z té doby se jeho podpis objevuje často na dlužních úpisech. Zemřel v chudobě roku 1675. Dnes je mu s určitostí připisováno autorství 36 olejů, ale protože pracoval velmi pomalu, není pravděpodobné, že by vytvořil o mnoho více obrazů, které se mohly po jeho smrti ztratit.

Vermeerovou smrtí skončila i zlatá éra delftské malířské školy. Další francouzský historik umění Marcel Brion kdysi napsal, že „Pieter de Hooch a Jan Vermeer naslouchali v zamyšlení vnějším zvukům i vnitřnímu hlasu a vychutnávali chvíle uplývajícího času jako dokonalé lidské štěstí“.

02921339.jpeg

„Naslouchat“ obrazům Vermeera a jeho současníků je možné na výstavě v Národní galerii až do 8. září 2013.

The National GalleryTrafalgar SquareLondonWC2N 5DN Národní galerie v Londýně je otevřena denně od 10.00 do 18.00, každý pátek až do 21.00. Galerie je uzavřena o Vánocích a na Nový rok. Nejbližší stanice metra:Charing Cross (Northern a Bakerloo Line)Leicester Square (Northern a Piccadilly Line)Embankment (Northern, Bakerloo, District a Circle Line)

Informace:www.nationalgallery.org.uk

Autor:Jaroslav Beránek