VĚRA STIBOROVÁ: Vrať se zpátky do Sorrenta

00145506.jpeg

Devítidílná četba na pokračování z baladické novely z prostředí artistů a komediantů. Připravil Václav Vokolek. Účinkuje Hana Kofránková, v roce 1993 natočila režisérka Markéta Jahodová.

Věra Stiborová se narodila 15. ledna 1926 v Písku, kde vystudovala reálné gymnasium. Po maturitě studovala na Škole dekorativního umění v Praze. Krátce pracovala v nakladatelství Máj a Československý spisovatel. Odtud v roce 1952 přešla do kulturní rubriky Lidových novin, v roce 1952 do deníku Práce, řadu let byla ve svobodném povolání. Po roce 1969, kdy nesměla publikovat, byla až do svého pensionování zaměstnána jako dělnice v zahradnictví a jako prodavačka gramofonových desek. Věra Stiborová psala články, povídky, fejetony, sloupky, reportáže, recenze a rozhovory uveřejňované v četných denících, v literárních a kulturních časopisech. Knižně debutovala souborem komorních, lyrických a zároveň psychologicky propracovaných a významově vrstevnatých povídek Modré lásky (1963). Obdobnou atmosférou a způsobem vyprávění se vyznačují sbírky Minuta na cestě (1968) a Ikariana, která však v roce 1969 už nesměla vyjít. V 70. a v 80. letech vznikla novela Den dam aneb Čtyři jablka ze zahrady Hesperidek (1980), zaznamenávající osudy lidí pronásledovaných i vnitřně poznamenaných společenskými a politickými poměry v období po srpnové invazi, a próza Vrať se zpátky do Sorrenta (knižně 1995). Situaci stárnoucího intelektuála, prožívajícího společenská, rodinná a existenciální traumata v době normalizace přesně a poutavě autorka vylíčila v románu Kdo by spal, když hoří Trója. V roce 2000 vyšel její autobiograficky laděný román Zapomeň řeko téci. Většinu próz a řadu povídek Věry Stiborové měli posluchači Českého rozhlasu možnost slyšet na stanici Vltava v pořadech literární redakce. V poeticky laděné historické próze, nazvané podle nostalgického šlágru Vrať se zpátky do Sorrenta, autorka vypráví okouzlující nadčasový příběh potulné skupiny komediantů.