Vendo. Michal Isteník v sugestivním příběhu všestranně nadaného, ale duševně nemocného umělce
Drama Vendo s podtitulem „rozhlasová koláž na motivy života a díla fotografa, básníka a prozaika Václava Ryčla“ je montážní metodou zpracovaný portrét předčasně zesnulého umělce. Se znalostí reálných biografických údajů a fragmentů Ryčlova díla napsala dramaterapeutka Barbora Voráčová sugestivní příběh o nadaném člověku, vzdorujícím vážným psychickým problémům. S Michalem Isteníkem v titulní roli poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
V dramatu Vendo se pozvolna střídají nálady spojené se soukromým životem, návštěvami psychiatrů, ale také s vnitřním světem a myšlenkami tohoto veřejnosti nepříliš známého tvůrce. Specifickým motivem hry je téma Ryčlovy mýtické „Země vrabců“, území, do kterého uniká z reality a které mu dodává sílu, aby se pokusil začlenit do norem tehdejší společnosti.
Čtěte také
Původní verze textu, koncipovaná do podoby rozhlasového pásma, vznikla jako absolventský projekt na JAMU v roce 2011 (pod vedením Marka Horoščáka). Vycházela z dokumentárních podkladů, získaných díky Václavu Huptychovi – správci pozůstalosti Václava Ryčla a konzultacemi s arteterapeutkou Beatou Albrich. Je z ní dobře patrné, že životopisné reálie a Ryčlovu tvorbu Bára Voráčová důkladně studovala – z konkrétních děl, korespondence či chorobopisu.
Přerod do podoby určené pro debut v rámci rozhlasového cyklu Hry a dokumenty nové generace se uskutečnil na přelomu roku 2013/14. V textu byly výrazně posíleny dialogy a dramatické situace, došlo na redukování pasáží informativního charakteru a vznikla postava Dory coby „vypravěče“ příběhu.
Pro inscenační podobu hry je charakteristický prudký sled střídajících se událostí. Výjevy ze skutečného života jsou rytmicky prolínány s vnitřním světem titulní postavy. Touhy a rozpory komplikované osobnosti s uměleckým talentem posluchači předává zejména interpret hlavní role Michal Isteník.
Čtěte také
Barbora Voráčová (1987) je absolventkou brněnské JAMU v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Při studiu se věnovala psaní divadelních a rozhlasových her a objevování metody zvané „storytelling“ – vyprávění příběhů. Tuto disciplínu studovala na Oslo University College a jako stážistka ve Skotském storytellingovém centru v Edinburghu. Její zájem vždy směřoval k psanému i mluvenému slovu. V podání olomouckého Divadla na cucky vzniklo v roce 2008 rozhlasové provedení jejího textu Kabaret Kaldera, který se v témže divadle uváděl sedm let. V současnosti se aktivně věnuje dramaterapii a arteterapii, je místopředsedkyní Asociace Dramaterapeutů České republiky.
Básník, spisovatel a fotograf Václav Ryčl (1966–1993) byl pozoruhodnou a všestranně nadanou osobností. Trpěl vážnou duševní chorobou, se kterou se potýkal většinu svého života. Zaujal povídkami, básněmi a deníkovými záznamy z prostředí pražské psychiatrie (některé z nich vyšly ještě za života autora v Literárních novinách a v časopisu Vokno). Souborně je vydalo nakladatelství Petrov pod názvy Pavilon číslo 13 (2003) a Život je hrozný společník (2004) až po jeho smrti. V roce 2011 uspořádala Moravská galerie v Brně výstavu Ryčlových fotografií, k níž vyšla publikace mapující jeho výtvarnou tvorbu Blue Boy (2011).
Související
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
