Velcí padnou a malí to nezachrání, kritizuje nový systém dotací zemědělec Bulín

„Hrozně mě štve a vadí, když se říká, že dotační kyvadlo je vychýlené (ve prospěch větších podniků). Ono je to ve své podstatě naopak,“ tvrdí. Upozorňuje při tom na to, že vláda takzvanou redistributivní platbu navýšila na 23 procent, což je prý nejvíce v Evropské unii, a tím ztížila hospodaření větších podniků, které přitom hospodaří za stejných podmínek jako ty menší.

Čtěte také

Green Deal s válkou na Ukrajině nepočítal. Bez pesticidů v zemědělství se nyní neobejdeme, tvrdí Götzová z ministerstva zemědělství

„Ten, kdo má do 150 hektarů, tak dostane redistributivní platbu. Vyjde mu to zhruba na 5 600 korun na hektar. My máme 3 050 hektarů a tu větší dotaci dostaneme jen na těch 150 hektarů a pak už jen velice nízkou, okolo 2 500 korun,“ srovnává Bulín.

Zároveň zdůrazňuje, že jde o nárokovou dotaci, kterou může po splnění jednoduchých podmínek dostat každý zemědělec, aniž by musel dělat něco navíc. „Protestujeme, protože budeme nekonkurenceschopní vůči ostatním státům Evropské unie, které tu redistributivní platbu mají podstatně nižší,“ dodává.

V celém světě se malí zemědělci sdružují, aby byli větší.
Jaroslav Bulín

Získání nenárokové dotace je pak mnohem těžší: zemědělec například musí provozovat bioplynovou stanici nebo zajišťovat dobré životní podmínky zvířat, a proto je dostávají spíše větší podniky.

„Ministerstvo zemědělství sloučilo dohromady nárokové a nenárokové dotace a vyšlo mu, že větší podniky berou více. A řekli, že aby to vyrovnali, tak ty nárokové dotace zvýšíme pro ty malé. A v tom vidíme tu hroznou nespravedlnost, která vychází ze špatných údajů,“ míní.

Tohle nezvládneme

Bulín odmítá kritiku některých politiků, že jsou to zemědělci, kdo mohou za vysoké ceny potravin. V živočišné výrobě, které se Kralovická zemědělská z 80 procent věnuje, není možné produkci naskladnit a vybírat si, kdy ji prodat.

„Prodáváte tehdy, když prase odchováte do hmotnosti, kdy jde na porážku. Chtěli bychom třeba 50 korun za kilo, ale jatka nám nabídnou 34 korun a my to musíme akceptovat, protože ta prasata nemůžeme nechat ve stáji další dva měsíce. Pak už budou úplně neprodejná,“ vysvětluje.

Čtěte také

Současné zemědělství je neudržitelné. Musíme to změnit, jinak nás příroda potrestá, tvrdí zemědělec

Poukazuje i na to, že Česko není v produkci drůbežího nebo vepřového masa zdaleka soběstačné a větší podpora menším zemědělcům soběstačnost nezajistí. „V celém světě se malí zemědělci sdružují, aby byli větší, aby dokázali tu produkci navýšit a zajistili soběstačnost v potravinách v tom svém regionu,“ zdůrazňuje Bulín.

Pokud budeme mít jen malé, lokální producenty a ti velcí padnou, což se prý při současném nastavení systému může stát, tak se soběstačnost Česka ještě sníží. Podle Bulína dokonce hrozí, že chov prasat může úplně skončit.

„Před lety jsme měli deset tisíc prasat, teď jich máme osm tisíc a bude to dál klesat, protože to neufinancujeme. Byť jsme do toho investovali peníze, umíme to a máme výsledky, tak tohle nezvládneme,“ uzavírá.

Hospodaří velcí zemědělci ekologicky, anebo se ke krajině chovají nezodpovědně? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.