Vědec Kulveit: Za 40 dní může být virus pod kontrolou. Teď se čeká, až se požár rozhoří, aby bylo co hasit

26. únor 2021

Manifest předních českých osobností Čtyřicet dní pro zdraví lidí i ekonomiky předpokládá, že česká společnost je schopná do čtyřiceti dnů snížit počet nakažených v jednom dni pod tisícovku. „S koronavirem nedává smysl bojovat polovičatě, nelze s ním uzavřít kompromis. Je třeba intenzivních opatření, která to dostanou pod kontrolu,“ vyzývá jeden z autorů manifestu Jan Kulveit z Oxfordské univerzity.

Poukazuje na to, že v jiných evropských zemích se reprodukční číslo podařilo srazit na hodnotu 0,8 a nejinak by tomu mohlo být i v Česku.

Čtěte také

„Po čtyřiceti dnech bychom se dostali na tisíc případů za den. Do dubna se mezitím podaří naočkovat několik tisíc lidí a doufejme, že nám pomůže i počasí. Pokud by se to podařilo, mohly by se do škol vrátit všechny děti,“ popisuje ideální vývoj.

Vláda ve čtvrtek večer představila chystaná opatření proti šíření koronaviru: zákaz pohybu mezi okresy, uzavření škol a školek, prodloužení izolace a karantény. Mohlo by to stačit? „My si myslíme, že je to málo. Pandemii to brzdit bude, ale opatření by měla být tak intenzivní, aby koronavirus i jeho britskou variantu brzdily rychle,“ zdůrazňuje.

Opatření jsou přijímána v důsledku různých kompromisů. Nikdo si není jistý, že budou fungovat, a pak nastane údiv, že nefungují.
Jan Kulveit

„Radíme přijmout intenzivnější opatření, která by mohla trvat kratší dobu. Mohli bychom se tak rychleji vrátit k normálnějšímu životu,“ dodává výzkumník, který se zabývá modelováním vývoje pandemie.

Čtěte také

Manifest neobsahuje konkrétní opatření, podle Kulveita jde o změnu řízení pandemie. Politici by si měli stanovit cíl a zeptat se odborníků, jak ho lze dosáhnout, a následně se tím řídit. Není to přitom jen otázka vlády, ale i opozice:

„Opatření jsou přijímána v důsledku různých tlaků a kompromisů. Nikdo si není jistý, že skutečně budou fungovat, a pak nastane údiv, že nefungují.“

Česká cesta proti koronaviru

Ve vládou navrhovaných opatřeních například Kulveitovi chybí jasné datum, od kdy bude povinné testování ve firmách nebo povinný home office. Poukazuje na to, že například Velká Británie si s novou mutací již dokázala poradit a podobně třeba i Portugalsko.

Čtěte také

„Není velký rozdíl v tom, jak jsou v těchto zemích zavřené obchody, ale je velký rozdíl v tom, kolik lidi je na pracovišti. To je jeden z klíčů,“ míní Kulveit. Lidé, kteří kvůli charakteru své práce musejí fyzicky do zaměstnání, by měli být otestovaní.

Největším problémem u již zavedených opatření je pak podle experta to, že přišla pozdě. Dosavadní modely šíření nemoci ukazují, že čím později jsou opatření zavedena, tím trvají déle.

„Metaforou by mohlo být hašení požáru – přístup, že počkáme, až se to pořádně rozhoří, abychom měli co hasit,“ glosuje.

Chápu, že náměstek Černý nechce mít odpovědnost, ale podle mě ji speciálně on osobně má.
Jan Kulveit

Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní koordinátor lůžkové péče Vladimír Černý oznámil, že kapacita lůžek v Česku se blíží absolutnímu vyčerpání. Zároveň to prý ale není ničí vina.

„Není ničí vina, že se virus do Česka dostal, ale do jaké míry se šíří a jaká jsou protiepidemická opatření, jak se dodržují a komunikují, je z velké části záležitostí státu. Chápu, že pan náměstek nechce mít odpovědnost, ale podle mě ji speciálně on osobně má. Je jedním z proponentů české cesty – nechat epidemii vyrůst na hranu toho, co nemocnice zvládnou,“ reaguje Kulveit.

Jak pozitivně motivovat občany, aby dodržovali karanténu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Veronika Sedláčková , Michael Erhart
Spustit audio

Související