Věčné půtky mužů a žen v Divadle ABC

1. duben 2006

Vltava - výchozí obrázek|foto:Český rozhlas Vltava

Nedávné jmenování Ondřeje Zajíce ředitelem Městských divadel pražských bylo některými divadelními odborníky kritizováno kvůli netransparentnosti výběrového řízení, jež tomuto jmenování předcházelo. Že je ale Ondřej Zajíc schopný režisér, o tom se každý může přesvědčit v Ábíčku (tj. na komorní scéně ABC), kam bylo z A-studia Rubín přeneseno jeho nastudování hry anglického dramatika Johna Haleho Lorna a Ted.

Působivě gradovaný příběh o seznámení, postupném sbližování a nečekaných zákrutech manželského soužití dvou osamělých lidí na prahu středního věku je dobře typově obsazen a neméně dobře zahrán.

Jednoduchý a přímočarý farmář Ted, který inzerátem hledá hospodyni, je v podání Hynka Čermáka sveřepý pořízek, který nemá daleko od rány a nade vše si váží své nezávislosti. Nad staropanensky upjatou městskou slečinkou Lornou, jež se na inzerát ozvala, má zpočátku navrch. Stanislava Jachnická však přesvědčivě vykreslila přerod této úzkostné puťky v suverénní ženu, která dokázala svého divočáka domestikovat a přimět jej, aby se podřídil jejím plánům. Obě postavy jsou protikladné - on neotesaný hrubec, ona jemná a kultivovaná, on neznaboh, ona věřící, on extrovertní prchlivec, ona introvert s kalkulačkou v hlavě.

Stanislava Jachnická a Hynek Čermák v titulních rolích Haleovy hry Lorna a Ted, jedné z nejlepších inscenací, které lze v současné době v ABC zhlédnout|foto: abc.ecn.cz

Herci dokonale vystihli nejen tuto disparátnost, ale také něco, co se zobrazuje podstatně obtížněji: to, že přes všechna traumata, která si Lorna a Ted vzájemně způsobují, a přes to, že jsou si vzájemně nevěrní, má jejich soužití smysl, protože je obohacuje a nutí každého z nich přesáhnout sama sebe.

autor: Bronislav Pražan