Večery evropské literatury

Po dobu dvou let se budou konat diskuse a přednášky o jednotlivých současných evropských literárních destinacích, jejichž laureáti budou postupně představováni. Na období dvou let je naplánováno více než 16 večerů čtení evropské prózy.

Myšlenka pořádat večery evropské literatury se zrodila v Literární sekci Institutu umění. Na projektu však spolupracují instituce tři. Koncept projektu a jednotlivé instituce, které se na jeho realizaci podílejí, popsal jeden z iniciátorů cyklu Viktor Debnár, vedoucí Literární sekce Institutu umění.

Viktor Debnár
Na celém projektu spolupracují tři instituce – Institut umění – Divadelní ústav, Památník národního písemnictví a Zastoupení Evropské komise v České republice – mezi něž byly rozděleny jednotlivé úkoly. My v Institutu umění jsme zodpovědní za dramaturgii jednotlivých večerů. Autory pro literární večery vybíráme s Davidem Vaughnem, moderátorem těchto večerů.

Cena Evropské unie za literaturu, udělovaná od roku 2009 do roku 2011 dílům z oblasti krásné literatury, je důkazem, že Evropská unie si uvědomuje význam literární tvorby pro kulturu Evropy jako celku. Cena kladně ovlivňuje to, co se s oceněným dílem stane. Cílem je zviditelnit současně píšící autory na mezinárodním knižním trhu a podporovat tak mezikulturní dialog. Každý vítěz obdrží odměnu ve výši 5000 eur, prioritní podporu překladu díla a má zajištěnu publicitu na Frankfurtském knižním veletrhu.

Skandinávský Večer evropské literatury: Martin Humpál, Helena Březinová |foto: Jiří Bartoň

Viktor Debnár
V rámci každého večera se snažíme představit konkrétního laureáta a jeho oceněné dílo. A v případě, že je toto oceněné dílo dostupné i v českém překladu, mluvíme i o tomto překladu. Snažíme se také zvát překladatele románů nebo povídek. V případě že takový překlad neexistuje, máme alespoň dva až tři hosty, kteří zastupují akademickou obec; zveme teoretiky, literární kritiky a vědce, například z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na večery zveme i nakladatele, kteří se věnují vydávání knih z dané jazykové oblasti.

Zahajovací večer cyklu patřil románovému debutu Tomáše Zmeškala Milostný dopis klínovým písmem. O autorově díle a české literatuře v zahraniční diskutoval Tomáš Zmeškal, literární kritik Vladimír Karfík a ředitelka Mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy Dana Kalinová.

Viktor Debnár
Po večeru českém, na němž jsme představili Tomáše Zmeškala jako laureáta z České republiky, následoval večer skandinávský a v březnu to bude večer frankofonní literatury, respektive francouzské literatury. Zaměříme se na Francii, protože o frankofonní literatuře v Belgii budeme mluvit v rámci jiného bloku. V dubnu nás čekají pobaltské země.

Hosty Skandinávského večera byli překladatelé a přední čeští skandinávisté Helena Březinová, Martin Humpál a Robert Novotný. I přesto, že jsou všichni členy akademické obce Univerzity Karlovy, po strojené intelektuální suchopárnosti nebyly ani stopy. Všichni tři byli schopní rozvést vtipnou debatu nejen nad specifiky jazyka skandinávské literární oblasti, ale také nad literárním stylem, humorem a vůbec mentalitou národů severní Evropy, která se té české ve finále velmi přibližovala. Mezi představovanými autory byla Dánka Adda Djørup, Nor Carl Frode Tiller nebo švédská prozaička Helena Henschenová. Úryvky z některých vítězných próz a jiných děl současné skandinávské literatury četl herec Kajetán Písařovic.

Skandinávský Večer evropské literatury: Martin Humpál, Helena Březinová, Robert Novotný, David Vaughan |foto: Jiří Bartoň

Další pořad z cyklu Večery evropské literatury zaměřený na francouzskou literaturu se uskuteční 20. března opět v literárním salonku Památníku národního písemnictví.