Večer na téma: Mýty o češtině. 400 let od narození Bohuslava Balbína
Při příležitosti 400. výročí narození Bohuslava Balbína, velké postavy českého literárního a vědeckého baroka, se zamýšlíme nad současnou češtinou: Jaká je? Příliš složitá? S mnoha nepřehlednými pravidly, která se často mění? Plná cizích slov? Hrozí jí úpadek? Je třeba ji bránit? Nebo jsou to jen pověry? Koláž z textů o češtině od středověku do současnosti doplňuje rozhovor s bohemistkou Jarmilou Vojtovou. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
S různými výhradami vůči současné podobě češtiny, s obavami, stesky a zlepšovacími návrhy se setkáváme při debatách s přáteli i v diskuzích pod články na internetu. S některými souhlasíme, jiné nás šokují, u dalších si klepeme na čelo – ale žádné nám nejsou lhostejné. Je to přece čeština, náš rodný jazyk, komunikační prostředek, pro některé srdeční záležitost, pro jiné možná strašák školních let, ale rozhodně nezbytná součást našeho života. Jaká je ale dnešní čeština doopravdy? Při příležitosti 400. výročí narození Bohuslava Balbína (1621–1688), autora nejznámější obrany českého jazyka, se nad tím zamyslíme ve vltavském Večeru na téma Mýty o češtině spolu s bohemistkou Jarmilou Vojtovou z Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, která uvede na pravou míru všeobecně rozšířené pověry o češtině.
A mýty se nevytvořily jen o současné češtině, ale i o její historii – například že Balbínova Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého je první text svého druhu. Přitom obranu češtiny pronesl již v 9. století v Benátkách věrozvěst Cyril, když hájil právo Slovanů sloužit bohoslužbu ve svém jazyce. A po něm následovali mnozí další, včetně Jana Husa, který je považován za reformátora českého pravopisu: jeho „nabodeníčka“ jsou často to jediné, co si mnozí zapamatují ze školních hodin češtiny. A přitom se jedná jen o další mýtus: Jan Hus ve skutečnosti pojem „nabodeníčko“ nevymyslel ani nikdy nepoužil. Rozšířený omyl vznikl v době národního obrození.
I přímo s jezuitou Bohuslavem Balbínem se pojí různé mýty, například o tom, proč mu řádoví představení zakázali vykonávat učitelské povolání. Ve škole se většinou dovíme, že byl příliš oddaný český vlastenec, což jeho nadřízeným bylo trnem v oku. Novější výzkum však odhalil, že důvodem zákazu byl blíže nedefinovaný morální poklesek.
Ukázky z historických textů o češtině v pořadu doplní chvály naší řeči od Karla Čapka, Jaroslava Seiferta, Jana Wericha, Jiřího Žáčka a mnoha dalších. V režii Radima Nejedlého účinkují Tereza Richterová, Michal Bumbálek a Jiří Miroslav Valůšek.
Psáno pro Týdeník Rozhlas.
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.