Ve vlasech mi bzučí včela, někdy celý roj

29. září 2019

Z italských cestopisných deníků a básní české meziválečné spisovatelky. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Cestovní deníky básnířky a publicistiky Simonetty Buonaccini (vlastním jménem Ludmily Šebestové) vyšly v roce 2014 péčí Nely Mlsové v knížce Sbohem, condotierre! Titul odkazuje na kondotiéra Jana Felixe Caërdala, ústřední autobiograficky laděnou postavu cestopisu Kondotierova cesta do Benátek od francouzského básníka a esejisty André Suarése. Právě kondotiér Caërdal alias Suarés je fiktivním průvodcem, se kterým ve svém cestovním deníku vede básnířka rozhovor, chvílemi prostoupený milostným okouzlením. Po stopách galantního rytíře se česká básnířka vydává na několik cest – náš pořad vybírá Itálii a zachycuje okouzlení přírodou, pamětihodnostmi i lidmi.

Není dost rychlého vozu
velikým obloukem dálka přiletí
Polární zář a horký dech
Jižní kříž leží naproti

Hory se na zádech obracejí
moře se do škeble ucha přelévá
neslyším co lidé vyprávějí
všecko je sen všecko je hra

Simonetta Buonaccini podnikla cestu se svým druhým manželem Júliem Bučanem, slovenským obchodníkem se dřevem a majetným švihákem, jehož snědá pleť, temné oči a pěstěný  plnovous připomínají italského dandyho. Simonetta je oblouzněna svým „průvodcem“, pohlednými italskými mladíky, útlými zvonicemi a Giottovými freskami. Fotí, kupuje si pohlednice, v kavárnách snídá, zapisuje si básně. Jižní slunce a moře sice umí léčit její nemocnou duši, ale přesto se chvílemi ozve její psychická labilita, prudké střídání nálad a vpády deprese. Do Itálie se Simonetta Buonaccini vrátí ještě několikrát. Zemře o čtyři roky později, na jaře 1935, na předávkování léky.     

Z knihy „Sbohem, condotiere! Deník z cesty Simonetty Buonaccini“, kterou edičně připravila Nella Mlsová, vybral a sestavil Miloš Doležal.

autor: Miloš Doležal
Spustit audio