Ve věku 94 let zemřel brazilský spisovatel Rubem Fonseca. Proslul romány a povídkami, v nichž není nouze o krev a obscénní výrazy
Zemřel zakladatel brazilského literárního brutalismu, za jehož šťavnatými příběhy můžeme odhalit ostrou kritiku brazilské společnosti i meditace o roli literatury v masové kultuře. Rubem Fonseca byl jedním z nejvýznamnějších latinskoamerických spisovatelů 20. století. Zemřel 15. dubna v Riu de Janeiru.
Fonseca nezačínal jako spisovatel z povolání. Krom řady jiných zaměstnání pracoval jako policejní komisař. Snad i proto volil často náměty z kriminálního prostředí. Snažil se přiblížit drsný život v brazilských velkoměstech. Rád využíval slangové a obscénní výrazy. Není divu. Jeho příběhy se hemží prostitutkami, profesionálními atentátníky i frustrovanými intelektuály. Nad žánrové krimi a thriller jeho dílo povyšuje využití rozmanitých vypravěčských technik, ačkoli krví a násilím Fonseca rozhodně nešetří.
Publikovat začal v 60. letech 20. století a jako celá řada intelektuálů a umělců se musel popasovat s životem pod vojenskou diktaturou, která byla v Brazílii u moci mezi lety 1964 a 1985. Ceněna byla především jeho povídková tvorba. Jeho nejznámější sbírka Feliz Ano Novo (Šťastný nový rok) z roku 1975 byla z popudu ministra spravedlnosti cenzurována.
Pro spisovatele nemá smysl říkat: To si nemůžu dovolit
Fonsekův zájem o temné stránky života ve velkoměstech byl revoluční. Brazilská literatura do té doby dávala přednost námětům z venkovského prostředí. Fonseca je pasován do role zakladatele brazilského literárního brutalismu. „Pro spisovatele nemá smysl říkat: To si nemůžu dovolit. Pokud nepíšete dětské knihy,“ tvrdil. Ovlivnil řadu mladších spisovatelů, kteří o něm mluví jako o své vzoru.
Čtěte také
Brazilskou literaturu obohatil o postmoderní přístupy. Často mísil pokleslé žánry s vyššími. Parodoval tzv. černý žánr, který obohatil o prvky grotesknosti. Problematizoval i roli vysoké a masové kultury. Tvrdil, že i masová kultura reprezentuje určité hodnoty, které zastává většina společnosti. Na druhé straně i sebeušlechtilejší profesionální umělecká tvorba je částečně motivována vidinou zisku.
Zejména po roce 2000 začal Rubem Fonseca sbírat významná literární ocenění. Roku 2003 převzal Camõesovu cenu, která je nejvlivnějším oceněním pro portugalsky píšící literáty. Roku 2015 získal i nejprestižnější brazilské ocenění Cenu Machada de Assise. Uznání se dočkal i mimo portugalský jazykový okruh. Roku 2003 získal Cenu Juana Rulfa pro spisovatele píšící v románských jazycích.
Knižně je v českém překladu k dispozici výbor z povídkové tvorby Černý román a jiné povídky (Argo 2001, v překladu Šárky Grauové a Pavly Lidmilové) a román Mocné vášně a nedokonalé myšlenky (Argo 2006, v překladu Pavly Lidmilové).
