Ve Francii slaví rok Raffaela. Letos je to 500 let od jeho úmrtí
Raffael Santi patří k předním představitelům pozdní renesance. Italský mistr se věnoval kresbám, malbám, ale i architektuře. Zemřel již před pěti sty lety, ale svou tvorbou dokázal ovlivnit umělecké směry ještě v 19. století.
Slavný Raffael Santi zemřel v roce 1520. Francouzský historik a odborník na Raffaelovo dílo, Mathieu Deldicque říká, že na francouzském zámku Chantilly se mohou díky vévodovi z Aumale pyšnit jednou z největších sbírek ve Francii, a to hned po slavném Muzeu Louvre. Převážnou část sbírky tvoří Rafaelovy kresby z období celé jeho kariéry. Jsou to jak ty z doby mládí, tedy z jeho rodného Urbina, kdy se postupně začal ukazovat jako velký mistr a mladý kreslíř, tak i kresby pozdější, z Florencie nebo Říma.
Tvorba Raffaela má svůj vlastní rukopis, ale jako „syn renesance” se nechával inspirovat a ovlivňovat díly a umělci té doby, především Leonardem da Vinci a sochařskou tvorbou Michelangela. Bezesporu ho ovlivnilo i antické umění a archeologie v Římě.
„Tři mistrovské malby se do sbírky zámku Chantilly dostaly v 19. století, a to buď z Itálie nebo z Anglie. Byla to Madona Orléanská, ale také Tři Grácie,” která podle Mathieua patří k nejvýznamnějším plátnům zámecké sbírky. Třetím obrazem je Loretánská madona. Dílo, které bylo zakoupeno jako kopie a až podrobným prozkoumáním v 70. letech 20. století se zjistilo, že jde ve skutečnosti o originál.
Svůj život Raffael zakončil v pouhých sedmatřiceti letech jako slavný malíř v Římě, kde vytvořil známé fresky. Mezi jeho největší žáky a následovníky patří například umělci Giulio Romano nebo Pierino del Vaga.
Jedinečnost sbírky i Raffaelův rok chtějí na zámku v Chantilly slavit celý rok 2020.
Související
-
Pád do božského Raffaela
Byl to naivní nápad, odjet během adventu do Vídně a hledat tam, co nelze najít v běžném každodenním provozu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
