Válečný rok 1941. Rozhlas vysílal o otevření východní fronty, fotbalových utkáních i opravě památek
První polovina válečného roku 1941 byla plná zajímavých a důležitých událostí. V Anglii se připomínalo výročí založení první československé stíhací perutě, v protektorátu mikrofony zaznamenaly opravu památek nebo fotbal, a v Sovětském svazu pronesl diktátor Josif Stalin emotivní projev k lidu.
Právě Stalinův projev souvisel s napadením Sovětského svazu nacistickým Německem, ke kterému došlo 22. června 1941. Krycí název útoku zněl „Barbarossa“ podle slavného císaře Svaté říše římské.
Hitler chtěl útokem na největší země světa získat strategický prostor s bohatými nalezišti ropy a úrodnou půdou, a zároveň porazit bolševismus, coby ideologickou protiváhu svého režimu.
Z první poloviny roku 1941 se v archivu Českého rozhlasu podařilo najít vzácné a zajímavé nahrávky. Součástí pořadu Archiv Plus je i popis situace na východní frontě z úst budoucího ministra školství Emanuela Moravce, slova Emila Háchy k výročí založení továrny Orion, reportáž z přestavby hradu Špilberk či sarkastické komentáře Voskovce a Wericha k dění v protektorátu.
V červenci 1941 se ve Velké Británii připomínalo výročí založení první československé stíhací perutě, která se spolu se třemi dalšími podílela na porážce Německa v letecké bitvě o Anglii.
Takzvaná 310. československá stíhací peruť působila v královském letectvu nejdéle a mohla se pochlubit nejvyšším skórem sestřelených německých letounů. K významnému výročí promluvil generál Karel Janoušek – jediný Čechoslovák s hodností leteckého maršála RAF.
Přebudování Rudolfina a Špilberku
V roce 1941 byla natočena i reportáž z přebudování pražského Rudolfina. Za První republiky sloužila totiž tato budova Národnímu shromáždění a uměleckou rehabilitaci jí přinesla – trochu paradoxně – léta druhé světové války. Úpravy provedené v letech 1940 až 1942 znamenaly navrácení koncertního sálu původnímu účelu, i když pro Německou filharmonii, která v Čechách působila do konce války.
Stavební úpravy čekaly ve válečném roce i hrad Špilberk, který měl být následně předán německému Wehrmachtu. Při rekonstrukci Špilberku byly vnitřní prostory hradu kompletně přestavěny nebo renovovány, a nově vznikly stáje a hospodářské budovy. Úpravám neunikly ani proslulé kasematy, které po staletí sloužily jako obávané vězení.
Voskovec a Werich z USA
V rozhlasovém archivu nechybí z roku 1941 ani nahrávky s J. Werichem, J. Voskovcem a hudbou Jaroslava Ježka.
Po uzavření Osvobozeného divadla byli nuceni opustit Československo a válku strávili spolu v USA, kde se živili jako herci. Boj proti nacismu ve své tvorbě neopustili. V pořadu Archiv plus jsou ukázky z jejich skečů o německé výstavě, Vlajce nebo píseň Vítězné „V“.
Celý pořad si poslechněte v audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
