Vakeriben pal o dada. Vyprávění romských spisovatelů z antologie Všude samá krása

Vakeriben neboli vyprávění příběhů patří k prastaré romské tradici. Některé typy vyprávění dokonce v průběhu času nabyly i jistou formální podobu. Jedním z těchto epických žánrů slovesné kultury Romů je vakeriben pal o dada – vyprávění o předcích a jejich skutcích. V rodové paměti se tak z generace na generaci udržuje nejen obraz předků a jejich života, ale i obraz historických událostí, které prožily.

V roce 2021 vydalo nakladatelství Kher, které se zaměřuje na romskou literaturu, antologii Všude samá krása. Shromáždilo zde drobné texty dvou desítek romských autorů, které zaznamenávají vakeriben pal o dada – příběhy jejich rodin v průběhu 20. století.

Michal Šamko: Jak jsme dřív žili

Ve vzpomínkové próze se autor vrací do časů svého dětství v Radkyni nedaleko Nové Paky, kam se jeho rodiče přistěhovali ze Slovenska. Vzpomíná na své idylické dětství v kruhu rodiny, na své milující rodiče a sourozence a také na poklidné soužití s gádži. Idyla končí (jak je ale patrné i z obdobných vzpomínek dalších romských autorů) s jeho nástupem do školy. Pro ostatní děti je jako cikán terčem posměchu a opovržení... 

Prozaik a básník Michal Šamko (1967) patří ke střední generaci současných romských autorů. Žije ve Staré Pace a pracuje ve stavebnictví.

Eva Danišová: Jak mě dědeček vystrašil, Holčička s nudlí u nosu, Kozačky  

Vyprávění z povídkového cyklu Moji milí. Eva Danišová zde vzpomíná na své nejbližší, zejména milovaného dědečka Barovčáka a babičku Haňu, kteří ji vychovávali. Její láskyplné dětství se ale neobešlo ani bez dramatických událostí. I o nich ale Eva Danišová vypráví s nadsázkou a smyslem pro humor.

Eva Danišová (1959), prozaička, překladatelka a sociální pracovnice, žije v České Třebové. Je autorkou řady povídek a pohádek.

Eva Danišová: Moji milí, Balíky, Zajda      

Další tři vyprávění z povídkového cyklu Moji milí, ve kterých autorka vzpomíná na své nejbližší. Líčí své milované prarodiče, jejich těžký život, ale i s jejich vrtochy, zvláštnosti a často bouřlivé emoce. Dává nahlédnout do života uvnitř rozvětvené rodiny a vypráví o soužití s gádži, tak jak ho sama zažila a viděla svýma dětskýma očima.  

Markéta Šestáková: Kamna, Buchty, Natáčení, Goja, Kino                    

Příběhy z cyklu Má báječná rodina. Autorka v nich vzpomíná na prarodiče svého manžela, na starostlivou babičku a čiperného dědečka, který se rád napil. Její příběhy mají často groteskní ráz, ale také voní buchtami a rodinnou pohodou, byť ta často netrvá dlouho...

Markéta Šestáková (1952) je výtvarnice, prozaička a autorka řady pohádek. Narodila se v Českých Budějovicích, kde také doposud s rodinou žije. Věnuje se uměleckému vyšívání.

Patrik Banga: Žižkovák

Ve vzpomínkové próze se autor vrací do časů svého dětství, kdy na Žižkově „téměř v každém domě bydlela nějaká teta, která nám dala najíst, když jsme měli hlad, nebo nás nechávala u sebe doma, kde jsme si hráli s jejími dětmi“. Vypráví o domově, který zůstává jeho domovem, i když už dávno žije někde jinde. Vzpomíná na své kamarády, na soužití s gádži, ale i s Romy z jiných pražských čtvrtí, na své hudební začátky a také na postupnou proměnu Žižkova po roce 1989. 

Patrik Banga (1982) patří k nejmladší generaci romských autorů. Původní profesí je programátor, dnes ale působí především jako novinář. Věnuje se také hudbě, je multiinstrumentalista, s bratrem Radoslavem, známým jako Gipsy, spoluzakládal kapely Syndrom Snopp a Gypsy.cz. S Českým rozhlasem spolupracoval na pohádce O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi a ztvárnil zde i hlavní roli.