Václav Vokolek: Cesta k prácheňskému pokladu

9. červenec 2018
Václav Vokolek

S malou nadsázkou můžeme Prácheň považovat za horu. Často se tak označuje, a můžeme ji považovat i za horu uctívanou. Nalézal se tu přece jeden z prvních křesťanských kostelíků, takže je úzce spojená s počátky duchovních dějin Čech. To naznačuje i fakt, že jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze je právě z Práchně, dokonce hned vedle kamene z Blaníku. Prácheň bývala označována jako „místo posvátné Čechům“, ale dnes je Prácheň téměř opuštěným místem.

Okolí Práchně je starou kulturní krajinou s dlouhou historií osídlení, její počátky spadají do doby kolem 8 000–1 000 let př. n. l. Nejstarší nálezy pocházejí z pozdního paleolitu. Později se tu usazují první zemědělci, svou roli v tom jistě sehrála řeka Otava. Jsou tu i stopy po osídlení z doby bronzové a železné. V 5. a 6. století sem přicházejí Slované, někdy v 10. století zakládají na Práchni hradiště – centrum moci. Kolem byla vytvořena župa, pozdější Prácheňsko, kde se soustředil raně slovanský středověký život, tedy řemeslná výroba, zemědělství a obchod.

Prácheňské hradiště bylo rozsáhlé, s mohutným opevněním, což jistě souviselo s jeho funkcí. Opevnění chránilo nejen celý okolní kraj, ale zejména cestu na Šumavu. Je zvláštní, že v době zániku hradiště na něm postaven kostelík sv. Klimenta, patrně na místě daleko starší předkřesťanské svatyně.

Podle místních pověstí nechal první kostelík na Práchni postavit kníže Bořivoj I. S tím souvisí pověst o přítomnosti sv. Cyrila a Metoděje při jeho vysvěcení a při prvních křtech. I zasvěcení kostela by mohlo s prvním věrozvěstem souviset, vždyť právě on ostatky sv. Klimenta téměř zázrakem objevil. Údajně sem s biskupem přišel i sv. Gorazd, po němž se prý nedaleké Horažďovice původně jmenovaly Gorazdovice. Svatí věrozvěsti se na Práchni měli stavit cestou do Říma, kam se šli ospravedlnit před křivým svědectvím řezenských kněží, že kážou bludy a ještě ke všemu slovanskou řečí. Zdejší lidé také nikdy nepochybovali, že v kostelíku na prácheňském hradě se ukrývají ostatky sv. Klimenta.

Proč se vydat na Prácheň? Přijet by sem měli ti, kteří touží zbohatnout, sponzoři politických stran a finanční manipulátoři. V podzemních chodbách Práchně se totiž ukrývají nezměrné poklady. Ví o nich jen duch Půty Švihovského, který tu v noci často bloudí. Kdo ho uctivě nepozdraví, k tomu nebývá vlídný. Jiný návod na zbohatnutí spočívá v tom, že když na Štědrý večer se v kostele sv. Klimenta slouží půlnoční mše, podzemí se na chvíli otevírá. Ale pozor – zlato hlídá velká zlatá sova s rubínovýma očima! Zdá se, že v nastávajícím čase bude na Práchni živo…

Spustit audio
autor: Václav Vokolek
  • Kultura
  • Komentář