V zimě do lesa? Proč ne!

6. leden 2018
Zařízení na odchyt zvěře
0:00
/
0:00

Chodit do lesa je v našich končinách běžné. Nikdo se majitelů neptá na svolení. To by v mnoha evropských zemích nešlo.

A sbírat na cizích pozemcích lesní plody? To už vůbec ne. Zavedené poměry se ale s největší pravděpodobností měnit nebudou. Houbařská základna je v Česku tak silná, že by dokázala při nepříznivém vývoji snadno svrhnout vládu.

Lesy jsou u nás protkány sítí cest, dříve štětovaných, dnes už často s asfaltovým povrchem

Většina lesů v České republice patří státu, církvi, městům a obcím a soukromým majitelům. Do pádu Rakouska – Uherska patřila většina lesů šlechtickým rodům. Ty o svůj majetek přišly za první republiky během první pozemkové reformy a potom po válce v Benešových dekretech. Proto ještě dnes, i po návratu restitučních nároků, je stát největším vlastníkem lesů v ČR. O hospodaření v lesích se od roku 1992 stará státní podnik Lesy ČR.

Do lesa za historií

Hospodaření v lesích je doloženo nejen v kronikách a správních knihách, v lesích nad Třebovskými stěnami jsou k vidění Lichtenštejnské památeční kameny. Lesníci jimi vzdávali úctu svému zaměstnavateli a majiteli lesů knížeti Johannovi II. z Lichtenštejna, velkému dobrodinci a lidumilovi. Přitom kolem těchto kamenů vysazovali duby a zjišťovali, jak se jim v kterých lokalitách daří.

Památeční kámen z let 1918 až 23, kdy lesy nad městem Nasavrky postihla mnišková kalamita

Pár kilometrů jižně od města Nasavrky je místo zvané U Mnišky. Na křižovatce dokonce leží památeční kámen připomínající mniškovou kalamitu, kdy malý motýlek bekyně mnišky zdecimoval v dvacátých letech minulého století desítky hektarů vzrostlého lesa. Na likvidaci kalamity byli povoláni Rusíni z Podkarpatské Rusi. Ti bydleli přímo v lese a jejich životní podmínky připomíná replika roubeného domku, který dnes U mnišky stoji.  

Do lesa za sportem

Lesy jsou dnes plné turisticky značených stezek, prostých odpočívadel i velkých altánů. U Mnišky lesáci vybudovali venkovní tělocvičnu. Je to soubor žebříků, hrazd, šplhacích tyčí i lan, které jsou příjemným zpestřením lesního výletu.

Lesní tělocvična vznikla jako doplňkový sportovní areál k nedaleké naučné stezce Mladého lesníka. Je to asi půlkilometrový okruh s deseti zastaveními, na kterých se děti i dospělí něco nového o lese dozví a přitom sportují. Na ležící kládě jsou například obrázky zvířat, v takových vzdálenostech, v jakých je jejich doskok. Děti se můžou pokusit překonat skok blechy, jedenáctimetrový skok jelena zůstane patrně nepřekonán. Jedno ze zastavení je věnováno kůrovci, a zatímco rodiče čtou z cedule informace o jeho škodlivosti, děti sbírají šišky a střílí jimi na dřevěné kůrovcové terče.

Les je krásný a my ho musíme chránit

Přestože vstup do lesů je pro pěší a cyklisty volný, motorová vozidla mají až na výjimky vjezd zakázaný.

Chatrčníci z Budislavi

Skalní město bylo útočištěm loupeživého rytíře

Budislav byla až do války známá svými pískovcovými a žulovými lomy. Kámen zajišťoval mnoha lidem těžký, ale jistý výdělek. Po válce část obyvatel odešla za snadnějším životem do měst a do pohraničí. Dnes je kraj kolem Budislavi oblíbeným výletním místem.

Turisté by měli využívat značených cest, aby například v zimě běžkaři neničili nově osázené paseky. Stejně tak v jarních měsících by měli brát ohledy na zvěř, která snáší vajíčka a rodí mláďata. Podle slov lesníků, je každý slušný člověk v lese vítán. A přestože porosty prokazatelně trpí nedostatkem vláhy, celková rozloha lesa rok od roku roste. A navíc se v lese objevují nové druhy, více odolné suchu, jako například douglaska tisolistá, která v budoucnu možné více zpestří naše smrkové lesy.